Kdo by vlastně měl dělat politiku? Úspěšní podnikatelé, protože je tu předpoklad, že budou stejně uvažovat i ve prospěch obyvatel města? Nebo idealisté a teoretikové? A záleží na věku?

V prvé řadě vyrovnaný, vyzrálý a existenčně zajištěný občan. Politik by měl být člověk, který došel k vlastnímu poznání své odpovědnosti nejen za sebe a svou rodinu, ale i za své město. K odpovědnosti za svěřené hodnoty, které mu byly dány ke správě obecného prospěchu a ne do jeho vlastní kapsy. Lze si položit otázky: „Může úspěšný podnikatel uvažovat ve prospěch občanů? Bude vždy rovný a bude vždy rozhodovat ve prospěch společnosti bez osobního zájmu? Myslím, že je to stejné, jako kdybychom se ptali, jestli může uvažovat ve prospěch občanů třeba učitel nebo doktor.
Podnikatel není druh člověka, ale pouhá profese. Vždy záleží na osobních hodnotách každého a na přístupu k řešeným problémům. Dobrého politika bych nehledal ani mezi idealistou a teoretikem, dobrý politik musí být především vyzrálý praktik. Proto, dle mého názoru, hodně záleží na věku, zkušenostech, rozvaze a úsudku. Neméně důležitá je schopnost učit se a přijímat nové zkušenosti pro své sebezdokonalování.

V minulosti jste patřil k velkým kritikům radnice. V čem jste viděl hlavní rozpory?

Pokud jsem v minulosti kritizoval vládnoucí strany v Jablonci nad Nisou, bylo to hlavně proto, že mé hodnoty a životní zkušenosti vycházely z jiných priorit.

Vedení radnice se po posledních volbách změnilo, jste nyní spokojen?

Těžká, přetěžká otázka. Jsem spokojen s lidskou změnou, která nastala a zdemokratizovala procesy městského rozhodování. Před volbami jsem jako opoziční zastupitel voličům vzkázal: „Po vítězných volbách budeme dva roky látat díry po předchozích rozhodnutích! A můj vzkaz se naplňuje. Mnohé věci bylo třeba přepracovat.

Jeden z příkladů: V poslední době se objevila kritika ODS na zimní údržbu. Celý systém zimní údržby byl s nástupem nového vedení od základů přepracován a dotažen do nejmenších podrobností. To ale neznamená, že půjde všechno hned hladce. Nový systém se zrodil, ale odpovědní pracovníci se s ním musí naučit zacházet a začít s ním efektivně a odpovědně pracovat. Bývalé vedení mělo na přesvědčování voličů o svých kvalitách v řízení města dvanáct let. Lehce se vykazuje sebechvála při hojnosti a rozhazování veřejných financí v životě města na dluh. Lehce se kritizuje při rozpočtech, kdy je třeba s dluhy a nutnými kompromisy vyjít ke všeobecné spokojenosti! Dejme i novému vedení potřebný čas k tomu, aby v rámci svého volebního období mohlo postupně předkládat výsledky své práce.

Vaše firma získala jednu z prvních značek kvality. I městské a obecní úřady soutěží o svou značku kvality a jakosti, stejně tak i jablonecký. Jaké požadavky na udělení známky jakosti panují v podnikání a daly by se uplatnit i na politickou práci?

Neříká se mi to lehce, ale od roku 1996 jsem jediná fyzická osoba v České republice, která získala národní ocenění „Cena ČR za jakost I. stupně . O tom, že získat národní cenu za jakost je složité, svědčí skutečnost, že zatím nemám v republice jako fyzická osoba konkurenci. U firem a právnických osob je situace jiná. Tam bylo od roku 1995 uděleno již na padesát ocenění.

V politické práci je to obdobné. Zákazníkem městského úřadu je občan a ten hodnotí, jak se úřad mění. Úředník musí být občanovi pomocníkem, partnerem, ne překážkou. V marketinku obecně platí padesátka základních principů úspěšnosti. Už ten první říká, že základem úspěchu pracovníka ve službách je milý úsměv a pozdrav. I městský úředník je takovým pracovníkem v občanských službách vůči svému zákazníkovi - občanovi.

Pozitivní ale je, že městský úřad se přihlásil do přípravy k získání ocenění jakosti mezi městskými úřady již před třemi lety. To svědčí o tom, že mnohé v přístupu úředníků vůči občanům napravilo již předchozí vedení města. Vidím však i znatelný posun a snahu současného vedení v postupném přibližování úřadu k občanům. Je to ale cesta dlouhá a mnohé ještě na ní bude muset být vykonáno.

Jak moc účinkování v politice zasáhlo a ovlivnilo vaše podnikání a osobní život?

Přítomnost v komunální politice a v rozhodovacích procesech mně bere poměrně hodně času. Popravdě řečeno, reakce mé rodiny je spíše záporná. Čas věnovaný komunální politice je především časem na úkor rodiny, protože práci ve firmě ošidit nelze. Úměra vložené práce do politiky není asi nikdy v rovnováze s konečným výsledkem. V politice je to spíše vynucený kompromis, tedy to, co se v podnikání hodnotí jako vysoce rizikový faktor osobní nerozhodnosti.

Leden je měsícem předsevzetí. Dáváte si i vy nějaká? A plníte je nebo jsou už v únoru zapomenuta?

Předsevzetí do nového roku si již nedávám. Koleje mého života jsou už vyjeté. Snažím se být užitečný, moc nerozčilovat svou manželku, těšit se z úspěchů našich dětí a jejich životních partnerů, z roztomilých vnoučátek a předávat své zkušenosti těm, kteří o ně mají zájem a využívají jich především ku prospěchu druhých.

(os, fr)