Kdepak, žádné pojednání o kultovním filmu nás nečeká! To si jen čas pohrává se vzpomínkami na plechovou krabici, v níž naše šetrné babičky schovávaly knoflíky. Nevím, k čemu se ta pestrobarevná sbírka hodila lépe než k dětským hrám. Ale že to byly poklady! Knoflíky velké, malé, s dírkami i oušky, knoflíky skleněné i kovové. Mačkané, malované i voskované, k jejichž výrobě se kdysi používalo šupin mořských ryb a vypadaly jako z pravé perleti. Knoflíky jetové, připomínající černé krajkoví, nebo ty velké, elegantní v kombinaci černého skla, kovu, připomínající trochu maminčinu brož do opery. Jemně tepané i porcelánové s malovanými výjevy pastýřek či myslivců. Knoflíky všech barev, tvarů i velikostí. Dodnes nesou svědectví o dávno zapomenutých technologiích i módních trendech minulých dvou století.
Jablonecký knoflík je totiž pojmem a historie nás zavede do poloviny 18. století, kdy se s jeho výrobou začalo ve zdejších mačkárnách. Podle knihy Jablonecký knoflík autorského týmu L. Kybalová, P. Nový a Š. Sirůčková byl nejstarším zdejším „knoflíkářem“ rádelský rodák Henrich Heydrich. Ve druhé polovině 18. století působilo na Jablonecku sedm specializovaných řemeslníků.

Knoflíky se začaly vyrábět také v mačkárnách na Josefodolsku či v Bedřichově. Jizerskohorští skláři začali slavit úspěchy se skleněnými knoflíky, zasazenými v kovu. Mačkářů skla s oblibou knoflíků rychle přibývalo, o čemž dodnes svědčí typické stavby (drikety) roztroušené po horských stráních. Na výrobě knoflíků začaly spolupracovat i další profese, jakými byli pasíři, zlatníci a malíři skla. Mezi „knoflíkářská“ centra na Jablonecku patřily Lučany a Janov nad Nisou, Josefův Důl a Smržovka.

Jablonecký knoflík se stával vyhledávanou módní záležitostí i vynikajícím obchodním artiklem. Zájem vzbudil i na Průmyslových výstavách v Praze. Skutečný rozkvět však výrobci knoflíků zažili po roce 1860, kdy svět ovládla móda černých skleněných knoflíků. Kromě mačkaných knoflíků si oblibu získávaly i knoflíky vinuté a foukané. Jablonecké knoflíky dodávali zdejší exportéři do celého světa, zájem o ně měli i velké americké obchodní domy. Domácí výrobu nahradila, stejně jako další odvětví, průmyslová výroba a v roce 1900 působilo na Jablonecku už pět továren, specializujících se na jejich produkci. Historii tohoto malého, všedního předmětu provázely úspěchy, udělování Rytířského kříže řádu císaře Františka Josefa za zásluhy o rozvoj bižuterního průmyslu, boj o licence, malá životní dramata i celé tragédie. Jako příklad poslouží příběh amerického obchodníka Berolzheimera, který špatně odhadl „obchod století“ a na základě obrovského prodělku se zastřelil.

Výlet za tímto užitným i krásným předmětem je malou detektivkou, kterou můžete rozplétat třeba při návštěvě Muzea skla a bižuterie, jež spravuje největší sbírku knoflíků na světě.

(sve)