Vrkoslavice

Ves s libozvučným českým názvem Vrkoslavice vznikla na rozvodí Severního a Baltského moře.

K jejímu založení došlo snad koncem 16. století. Nejstarší známá zmínka je spojována s rokem 1608 a s vartenberským urbářem. První domky měly být postaveny při prastaré obchodní stezce, která přicházela od Železného Brodu přes Maršovice a Kokonín, a která pokračovala úbočím Bártlova vrchu dál do Jablonce nad Nisou. U této cesty, blízko někdejšího pivovaru, stávala zvláštní památka připomínající rok 1666, kdy tady umrzl jakýsi Hans Kleinert. Tak zvaný Křížový kámen byl později přemístěn a dnes se nachází u jabloneckého kostela svaté Anny.

Svérázné pojmenování obce nedalo v minulosti spát regionálním badatelům. Jedni se domnívali, že souvisí s dodnes rozšířeným příjmením Vrkoslav, druzí ho spojovali s ptákem brkoslavem, který k nám tu a tam zalétá v zimě ze severu. Vlastní jméno bylo poněkud neobratně přeloženo do němčiny a tak vznikl název Seidenschwanz.

Při pohledu na katastrální mapu Vrkoslavic nás zaujme podivně protáhlý a nepravidelný tvar, který souvisí s historickým vývojem obce. Sahá od Dobré Vody až k Jabloneckým Pasekám. V minulosti sem přináležely i Paseky, ty se však v roce 1838 odloučily. Naopak Dobrá Voda byla dodatečně připojena, když předtím patřila k Rádlu. Dodnes ještě rozlišujeme část zvanou Malé Vrkoslavice, zatímco dříve používaný název Velké Vrkoslavice již není běžný.

Na území Vrkoslavic se nacházejí dvě mimořádné přírodní zajímavosti. Jednou z nich je pověstmi opředený, blízko hřbitova stojící Čertův kámen. Jeho neobyčejný tvar býval symbolem Vrkoslavic. Druhým přírodním výtvorem je skalka zdobená křížem, zvaná Vyhlídka. Její zvláštností není jen rozhled, který se z ní poutníkovi naskytne. Pozoruhodná je zejména geologická odlišnost skály od okolí. Odborníci přišli na to, že se jedná o pozůstatek pradávného břidličnatého příkrovu této části Jizerských hor. Jablonecký horský spolek zde nechal již v roce 1902 zřídit schody a vyhlídkovou plošinu se zábradlím.

Ke stavebním pamětihodnostem Vrkoslavic patří římsko-katolický kostelík Svatého Jana Nepomuckého, který byl postaven na základech starší kaple v letech 1867 až 1871. Avšak již v roce 1735 zde nechal zámožný občan Wenzel Hübner vystavět kamennou kapli. Ta sloužila až do roku 1811, kdy ji Hübnerův vnuk Franz nahradil novou kapličkou, která tu stála další desítky let. Stávající kostelík byl naposledy renovován po první světové válce a dnešní jeho stav volá po další opravě.

Malá zvonička stávala také v Malých Vrkoslavicích. Také ta byla postavena na místě starší dřevěné kaple. Když byla roku 1882 dokončena, zasvětili ji Archandělu Michaelovi. V kronice Vrkoslavic, kterou napsal zdejší učitel Hugo Simm v roce 1935, je ještě uváděna jako místní zajímavost, avšak do dnešních dnů z ní nezůstalo nic zachováno. Stávala při hlavní silnici.

Vrkoslavické děti docházely dříve do školy v Kokoníně. Roku 1903 zde dokončili vlastní školní budovu ta slouží svému účelu až do dnešních dnů. Po roce 1918 byla postavena také dvoutřídní škola pro české děti; dnes tady nalezneme mateřskou školku. U hlavní školy stojí žulový pomník, který byl odhalen před první světovou válkou k poctě zakladatele německého tělocvičného hnutí Friedricha Ludwiga Jahna (žil v letech 1778 až 1852). Později byl přeměněn na památku Julia Fučíka a dnes je věnován naposledy vzniklé samostatné obci Vrkoslavice. Také památník odhalený v roce 1926 v parku nad školou na počest vrkoslavických obětí světové války, byl po roce 1945 pozměněn. Nejprve byl postaven „na hlavu“ a poté byl věnován památce osvoboditelů. V roce 2001 došlo k opravě pietního místa a na žulový obelisk byla připevněna deska, připomínající památku obětí obou světových válek.

Dominantou Vrkoslavic se v roce 1906 stalo pohostinství s rozhlednou, zvané dříve Nickelkoppe, dnešní Petřín. V devadesátých letech uplynulého století pohostinství značně zchátralo. Až koncem minulého století bylo velkoryse rekonstruováno novým majitelem a od roku 2000 zase slouží svému účelu.

Nejdůležitější zdejší stavbou však býval pivovar. Byl vystavěn v letech 1833 až 1835 tehdejším majitelem panství Johannem Römischem. „Liberecko-vratislavicko-jablonecký pivovar“ byl významným zdrojem daňových příjmů do obecní pokladny. Nad pivovarem byly v letech 1882 až 1899 postupně založeny tři rybníky. Pro pivovarské potřeby se tady těžil v zimních měsících led. Roku 1922 bylo na horním rybníku otevřeno koupaliště.

V roce 1850 se v souvislosti s novým zemským upořádáním Vrkoslavice staly součástí Kokonína. Až v roce 1898 se znovu osamostatnily. Ke spojení s Jabloncem nad Nisou došlo v roce 1962.

Text: Otokar Simm

Vrkoslavice

Vrkoslavice

 

Bývalý secesní restaurant

s vyhlídkovou věžičkou na Dobré Vodě.
 

Skála Vyhlídka

dříve známá jako Schnuppstein
 

Razítko vrkoslavického obecního úřadu

z první republiky
 
 
Vytvořeno 24.5.2005 13:33:24 | přečteno 12507x | Petr Vitvar