Rýnovice a Lukášov

Na pravém břehu Bílé Nisy se na mírném návrší tyčí rýnovický kostel Svatého Ducha. Desítky let býval dominantou starobylé obce Rýnovice.

Nejstarší historie Rýnovic je zahalena mlžným závojem. O počátcích Rýnovic kolují odedávna různé báchorky, z nichž nejpodivuhodnější hovoří o městě, které zde mělo stát již ve 13. stol. Za méně fantaskní lze považovat pověst o existenci farnosti, jejíž počátky sahají do století čtrnáctého. Za husitských válek mělo dojít ke zničení obce a r.1535 k jejímu znovuobnovení. První známou zmínkou o vsi Reynowitz je zápis v účetní knize libereckého psanství z r. 1559, dá se však předpokládat, že obec je mnohem staršího původu.

Rýnovice bývaly z několika stran obklopeny rozlehlými lesy, které ještě ve třicátých letech 19. stol. sestupovaly až ke zdejšímu svatostánku. Roku 1895 napsal kronikář Adolf Lilie, že Rýnovice leží hodinu cesty severozápadně od Jablonce, od kterého je odděluje, stejně jako od Mšena, Bílá Nisa.

Život zdejších obyvatel nebýval snadný. Rýnovice byly vícekrát stiženy válečnými půtkami. V roce 1643, v době třicetileté války, lehla ves popelem, ale i později, když byla opět obnovena, táhly tudy opakovaně vojenské oddíly. Za napoleonské války, v r. 1813, zde došlo k potyčkám mezi Francouzi a Rakušany, avšak do paměti obyvatel Rýnovic a Mšena se vryly zejména kruté události prusko-rakouské války z r. 1866. Dne 24. června sem přitáhlo na 5 tis. mužů pruské armády, kteří zde rozložili svůj tábor. Již o den později nastalo kruté rekvírování, při němž musela obec pro potřeby armády odevzdat velké množství potravin, pivo, víno, kořalku, tabák, ale i seno a slámu. Zabavovány byli koně i dobytek, a obyvatelé ze strachu před násilnostmi utíkali do blízkých lesů. Jakoby nebylo všech strastí dost, lidé zde byli stiženi i nakažlivými chorobami, např. v letech 1833 a 1845 zde řádila cholera, r. 1872 zase neštovice.

V roce 1843 proběhlo první katastrální zaměřování obce. Doba byla poznamenána rozvojem průmyslové výroby, byly budovány nové komunikace. K nejdůležitějším z nich patří dodnes silnice z Rýnovic přes Lukášov do Liberce, která byla stavěna v letech 1850 až 1852.

Od svého založení byly Rýnovice a Lukášov okrajovou výspou libereckého panství. Když r.1850 došlo k novému rozdělení Čech na kraje a okresy, připadla obě místa k okresu Jablonec. A nejen to - Lukášov s Rýnovicemi byly sloučeny v jednu obec. Jejich spojení vydrželo do roku 1897.

K nejvýznamnějším rýnovickým stavbám patří již zmíněný kostel, postavený v letech 1697 až 1698 pražským stavitelem M. A. Canevallem na místě staršího dřevěného objektu. Hlavní zásluhu na zbudování měli Franz Ferdinand z Gallasu a jeho syn Johann Wenzel. Roku 1882 proběhla zásadní přestavba a byla též o 4 metry zvýšena věž. Kostel byl v r. 1931 vyzdoben působivou nástěnnou freskou Čtrnácti svatých pomocníků. Její autor, lukášovský akademický malíř Ernst Olbrich, zobrazil v jednotlivých postavách zdejší významné občany. V letech 1993 až 1995 proběhla poslední rekonstrukce vnějšího pláště i interiéru.

Vedle kostela leží místní hřbitov s půvabnou stavbou mauzolea rodiny Priebschů z let 1862 až 1864. Najdeme zde i opravenou hrobku skláře Leopolda Riedela, narozeného r. 1846 v Kristiánově, který v Rýnovicích provozoval dvě hutě.

Hutní sklářská výroba patřila k hlavním zdrojům obživy zdejších obyvatel, provozováno bylo též sedm cihelen, k běžnému způsobu života patřilo drobné zemědělství.

Lukášov, jehož historie je blízká minulosti Rýnovic, byl založen kolem r. 1576. Prvními osadníky byli evangeličtí sedláci a po dvou z nich, po Mathesu a Jacobu Lucasovi, obdržela ves pojmenování. Díky své poloze je výrazně členěna na horní a dolní díl. Již v roce 1820 byla v dolní části vystavěna přádelna, v horní pak byla r. 1892 otevřena trojtřídní škola. Silnice spojující Lukášov s Harcovem vznikla v letech 1888 až 1889.

Ještě počátkem 20. stol. tady žilo v 83 domech 593 obyvatel, jejich počet se však několikanásobně snížil po r.1945. Na úpatí prosečského hřbetu se nacházel lukášovský hřbitov, ten však byl po válce necitlivě zlikvidován a místo posledního odpočinku dnes připomíná jen pamětní mohyla.

Novodobá historie Rýnovic je spojena s podnikem LIAZ, který vznikl v objektech vybudovaných roku 1938 pro potřeby válečné výroby. Zejména v posledním desetiletí zde vyrostla řada nových podniků. V centru obce zmizely některé zajímavé stavby, naopak se v letech 1994 - 98 podařilo zachránit hrázděný objekt č. p. 24, v němž sídlí Dům česko-německého porozumění. V 80. letech vyrostlo sídliště panelových domů, současná dominanta, a s příchodem nových obyvatel se zde život změnil. Roku 1962 došlo ke spojení Rýnovic a Lukášova s Jabloncem, když již před tím od r. 1960 spadaly obě obce pod Mšeno.

Text: Václav Vostřák, spolupráce Otokar Simm

Další informace

Rýnovice a Lukášov

Rýnovické koupaliště

patřilo k prvním zařízením tohoto druhu na Jablonecku
 

Centrum starých Rýnovic

Starobylý objekt s valbovou střechou (vlevo) byl stržen a na jeho místě dnes najdeme otočku autobusů MHD
 

Dolní Lukášov

s někdejšími přádelnami
 

Rýnovice

Krámek na pravé straně musel ustoupit novému sídlišti. Objekt staré fary z roku 1787, stojící vlevo před kostelem, byl v roce 1977 rekonstruován a nese novodobé pojmenování Pod Vodárnou.
 

Celkový pohled

na staré Rýnovice od dnešní Želivského ulice
 
 
Vytvořeno 18.1.2006 9:55:54 | přečteno 12473x | Petr Vitvar