Mšeno

Při potoku zvaném Bílá Nisa byla roku 1548 založena třetí nejstarší sklářská huť v Jizerských horách. Nacházela se na maloskalském panství, které tehdy bylo v držení rodu Vartenberků. Zakladatel huti Franz Kuntze jistě nezvolil místo na okraji rozlehlých lesů náhodně, důležitý byl totiž dostatek palivového dřeva. Tak byl položen základ budoucí obce.

Místo nese dodnes velmi starý český název Mšeno, který ve staré češtině označoval mšenné, tedy mechovaté místo. Němečtí osadníci ho nazývali Grünwald, což znamená Zelený les. Oba názvy jistě velmi dobře vystihovaly ráz zdejší krajiny. V té době však ještě nebylo možné hovořit o vsi. Až později, kdy při huti vyrostl panský dům, mlýn, pila a také hutní statek, přibývalo pozvolna obyvatel a Mšeno se kolem roku 1635 stalo vesnicí. To již sklárnu od roku 1615 vlastnil slovutný sklářský rod Schürerů z Waldheimu. Huť se pravděpodobně nacházela v místech dnešního čísla popisného 71, zhruba v prostoru mezi nynějšími ulicemi Palackého a F. L. Čelakovského. Poblíž stála i ostatní stavení, a tak můžeme s jistotou do těchto míst situovat nejstarší část obce. Sklárna v roce 1734 vyhořela a zřejmě již nebyla obnovena.

Roku 1771 bylo z příkazu císaře Josefa II. provedeno první číslování domů, které se dotklo též Mšena. Nejnižší čísla byla přiřazena domkům nejbližším Jablonci, tedy stojícím poblíž Starého rybníka, a zvyšovala se směrem k severu. Tehdy mělo Mšeno osmdesát pět popisných čísel.

Nevšední událostí byl poznamenán rok 1778, kdy Mšenem projížděl císař Josef II. s doprovodem. Ke vzácné návštěvě došlo snad 19. června, avšak prameny nejsou v datu jednotné. Vznešená návštěva dorazila z Hodkovic přes Rádlo a pokračovala dál do Liberce. Po 131 letech, 10. října 1909, byl Josefu II. ve Mšeně odhalen pomník. Neměl však dlouhého trvání, protože po vzniku republiky byly pomníky habsburských monarchů odstraněny.

Přibližně ve stejné době, pravděpodobně již před rokem 1780, byla postavena mšenská kaplička svaté Anny (letopočet nad vchodem nejspíš není rokem vzniku). Stejně stará je i pískovcová socha Piety, která původně stávala před dříve známým Hübnerovým statkem. Dnes ji nalezneme v parku před panelovými domy.

V roce 1798 byla postavena libereckým obchodníkem Philippem Vaterem nejstarší mšenská textilní fabrika. Pozdější Mauthnerova textilka se po přestavbách a proměnách dochovala až do současnosti. Známe ji jako Silku, kde se po roce 1945 zabývali textilní výrobou a později přešla pod národní podnik Bižuterie.

Mšenské děti navštěvovaly v dávných dobách školu v Jablonci či v Rýnovicích. Později se již vyučovalo v místě v pronajatých místnostech, ale až v roce 1884 bylo rozhodnuto o stavbě nové školní budovy, která byla slavnostně předána 6. září 1886. Roku 1902 byla ještě zvýšena o jedno patro. Stará škola stojí dodnes při hlavní třídě, avšak po výstavbě sídlišť byla nahrazena dvěma novými objekty.

Důležitým okamžikem pro Mšeno se stal 9. květen 1900, kdy byl uveden do provozu úsek elektrické dráhy vedoucí z Jablonce do Rýnovic. Mnohem větší rozruch mezi obyvateli vyvolal záměr výstavby přehrady na Mšenském potoku. Stavba se začala projednávat v roce 1901 a pod budoucí hladinou se měla ocitnout celá řada stavení včetně nepříliš staré Priebschovy huti. Mšenští sepisovali petice, stěžovali si na ministerstvech, obrátili se dokonce na samotného mocnáře Františka Josefa I., který roku 1906 navštívil Jablonec. Nic naplat, protesty nebyly vzaty v potaz. Stavba však přinesla obci hospodářský rozvoj, a tak se s ní nakonec obyvatelé smířili. V roce 1910 byla stavba nádrže dokončena.

V minulosti přináležely ke Mšenu též Loučná (do r. 1902), Paseky (1904) a Jindřichov (1906). I když se tyto části postupně osamostatnily, rostlo Mšeno a 27. června 1912 mohlo být prohlášeno městysem. Prvním starostou byl zvolen Julius Kittel. V posledních desetiletích se Mšeno změnilo k nepoznání. Před proměnami byla hlavní třída s dlažbou a provozem tramvají lemována městskými domy, do okolí se rozbíhaly ulice s rodinnými domky a zahradami plnými zeleně. Na břehu přehrady stávala Priebschova sklárna a o kus dál továrna Naveta. Nad kostelíkem Nejsvětější Trojice se nacházel hřbitov a na něm se tyčily náhrobky někdejších obyvatel. V roce 1962 bylo Mšeno sloučeno s Jabloncem nad Nisou.

Počátkem 80. let minulého století bylo staré Mšeno zbouráno a jeho obyvatelé byli, chtě nechtě, nastěhováni do paneláků. Na místě malebné obce vyrostly monotónní hradby mnohopodlažních domů, domov současných generací. Postaveny byly nové výrobní podniky, velkoprodejny i rušné křižovatky. Němým svědkem všech radostných i bolestných událostí zůstává tři sta let starý dub letní, který se stal symbolem Mšena.

Text: Václav Vostřák, spolupráce Otokar Simm

Mšeno

Výhybna elektrické dráhy

v centru Mšena v 50. letech. Úsek před současnou světelnou křižovatkou
 

Nejstarší mšenské pohostinství

Na místě bývalého hotelu Zlatý jelen (dnes obytný dům). Počátky hostince spadají až před rok 1775. I samotný název je velmi starého původu. Hotel byl postaven v roce 1983 na místě starého hostince.
 

Hotel Břízky

Byl otevřen v blízkosti přehrady 8. září 1912 a postavit ho dal místní Výsadbový a okrašlovací spolek.
 
 
Vytvořeno 18.1.2006 10:52:49 | přečteno 13260x | Petr Vitvar