Jablonecké Paseky

Současný Jablonec n. N. vznikl postupným připojováním dříve samostatných okolních obcí. Jednou z částí našeho města jsou Jablonecké Paseky.

Císařská lípa, obrázek se otevře v novém okně
Císařská lípa a dům č.p. 10 s bývalou zvoničkou.

V místech, kde se rozkládají dnešní Paseky, se ještě v 17. století nacházel neschůdný les. První zmínka o nich pochází z roku 1687, kdy se uvádí název „beym Schlag“, tedy u paseky, či mýtiny. Z toho se dá téměř s jistotou usuzovat, že Paseky vznikly na vymýceném místě.

V nejstarší době Paseky přináležely k hutnímu statku Mšeno a k obci Vrkoslavice a byly součástí Maloskalského panství. V červnu r. 1838 byly Paseky odpojeny od poměrně vzdálených Vrkoslavic a byly přičleněny ke Mšenu. V roce 1871 získaly Paseky vlastní zastupitelstvo, zůstaly však ještě částí Mšena. Až v roce 1904 se splnil dlouholetý sen zdejších obyvatel a Paseky se staly samostatnou obcí. Prvním starostou Pasek byl zvolen Anton Fiedler, který jím zůstal dlouhých 22 let.

Za střed obce bylo dříve možné považovat okolí dnešního Paseckého náměstí. Centrum bylo tvořeno zejména školou, která byla postavena roku 1883 a tělocvičnou vybudovanou v letech 1881 až 1883, ale též hospodou zvanou Schlagschänke, která patřila ke zdejším nejstarším stavením (na jednom z nosných trámů byl vytesán letopočet 1771).

Razítko obce Paseky a podpis prvního starosty, obrázek se otevře v novém okně
Razítko samostatné obce Paseky s podpisem prvního starosty.

Před vybudováním dnešní Podhorské ulice spojovala Paseky s okolním světem, tedy s Jabloncem a Lučany, tzv. Stará pasecká cesta. Byla značně strmá a vozkové, kteří tudy projížděli, museli žádat o přípřah. Druhou důležitou spojnicí byla komunikace přicházející sem od mšenské kaple. Vedla v místech budoucí přehrady na Mšenském potoku a musela být později nahrazena novou silnicí vystavěnou pod přehradní hrází.

Slavným dnem se stal 26. červen 1766, kdy Paseky navštívil při své inspekční cestě severními Čechami císař Josef II. Přijel sem s družinou od Liberce přes Kunratice a Mšeno a pokračoval ke Smržovce, odkud se sem téhož dne večer vrátil. Dopoledne spočinul před domem č. 10, kde požádal zde bydlícího Petera Feixe o skývu chleba. Sedlák - aniž by tušil jak vysokého hodnostáře hostí - namazal krajíc máslem a tvarohem. Byl za to odměněn čtyřmi stříbrnými dvacetníky. Až později se Feix dověděl, kdo u něho posnídal. Na památku slavného dne byla na tomto místě roku 1778 vysazena lípa. Památný strom dosud stojí před starobylou chalupou a statečně zde bojuje o život. Zasluhoval by nejvyšší péči a ochranu.

Areál bývalého Glettlerova sanatoria, obrázek se otevře v novém okně
Areál bývalého Glettlerova sanatoria, dnešního Domova důchodců.

Dne 12. dubna 1893 navštívil Paseky farář Sebastian Kneipp. Při příležitosti jeho návštěvy byl položen základní kámen k sanatoriu, kde bylo později využíváno jeho léčebných metod. Zakladatelem lázní, ale i řady dalších budov (např. bývalého Nádražního hotelu) byl Adolf Tischer. Dík jeho činům mohla obec od roku 1894 používat název Bad Schlag, tedy Lázně Paseky. V roce 1899 převzal vedení sanatoria Dr. Georg Glettler a o čtyři roky později zařízení odkoupil. Za jeho působení byl založen lázeňský park s promenádními cestami, v hlavní budově se nacházely restaurační místnosti, čtenářský a hudební pavilon a dokonce bazén s umělým vlnobitím! Později byly založeny i tenisové kurty. Dr. Glettler, který proslavil Paseky široko daleko, vedl zařízení až do roku 1945. Zemřel 20. října 1958 v Drážďanech ve věku 90 let. V současnosti se v budově bývalého sanatoria nachází domov důchodců.

Starý pasecký šenk, obrázek se otevře v novém okně
Starý pasecký šenk, který stával na rohu dnešních ulic Podhorské a Chelčického. Objekt byl zbourán v r. 1959.

K významným paseckým rodákům patří též výtvarník Rudolf Karasek, který se zde narodil 11. března 1895. Karaskova tvorba byla spojena především s nejbližším okolím jeho domova. Na dnes již vzácných obrazech můžeme obdivovat poezii starých Pasek.

Pro rozvoj obce i lázní bylo stále důležitější dopravní spojení. Významnou tepnou se stala tzv. Krkonošská silnice, vybudovaná v polovině 19. století. Roku 1894 byly Paseky napojeny na železniční síť a od 1. září 1904 začaly do Lázní Paseky jezdit i tramvaje.

Po roce 1945 prošly Paseky velkými proměnami a staly se součástí Jablonce nad Nisou. V 70. a 80. letech musela stará zástavba ustoupit panelovému sídlišti Šumava, které dokonale smazalo někdejší hranici mezi Jabloncem a Pasekami. V těsné blízkosti bývalých lázní byla vybudována teplárna, pod železniční stanicí vyrostlo pět poněkud velikášsky působících věžových domů a při Staré pasecké cestě rostou rodinné domky jako houby po dešti.

Text: Otokar Simm
Fotografie z roku 1907 z archivu Václava Vostřáka.

Vytvořeno 15.11.2004 15:35:45 | přečteno 14598x | Petr Vitvar