1914 - 1938

Na svatou Annu, 26. července 1914, vypovědělo Rakousko-Uhersko válku Srbsku, která přerostla ve válku světovou. I naše město bylo zasaženo značnými hospodářskými ztrátami, ty však byly časem nahraditelné. Mnohem horší byly ztracené životy. Obětí války se stalo 724 občanů našeho města, kteří padli, 139 jich zůstalo nezvěstných. Tak to bylo zaznamenáno na pomníku padlých v městském parku před tím, než bronzové desky zmizely kdesi ve sběru.

Válku ukončil až 28. říjen 1918 a vyhlášení Republiky Československé. Sudetoněmečtí politici na to reagovali po svém - vyhlásili v severních Čechách tzv. Deutschböhmen se sídlem v Liberci. Dovolávání se práva na sebeurčení však nebylo vítěznými spojenci vyslyšeno. A tak mladá republika zasáhla vojenskou mocí: 11. prosince ve 3 hodiny ráno obsadili vojáci 36. pěšího pluku z Mladé Boleslavi za pomoci skautů a sokolů Jablonec nad Nisou. Starosta města formálně protestoval, nikdo však nekladl odpor.

Hospodářská situace se zvolna stabilizovala a po hrůzách války následovala obrovská poptávka po bižuterii. Jestliže měsíční výroba a export činil počátkem r. 1919 osmnáct milionů korun, koncem téhož r. již dosahoval 80 - 140 milionů Kč. Nové kolekce tvořilo až dvě stě tisíc vzorků. Export tvořil 96 - 98% veškeré produkce. Ekonom ing. Kubálka označil jablonecké podnikání jako „decentralizovanou velkovýrobu s neúplnou strojovou základnou a s převažujícím podílem domácí práce“.

Tato specializace Jablonce však přinesla i nové problémy, které nebylo snadné ovlivnit. Československo zpevnilo měnu, německá inflace znehodnotila vklady v německých bankách, vznik nových států v Evropě přinesl celní překážky. Na trhu se objevila konkurence levného zboží z daleké Indie a z Japonska.

Jablonecká synagoga, obrázek se otevře v novém okně
Jablonecká synagoga stávala mezi Muzeem skla a bižuterie a Jiráskovou ulicí. Byla zničena za tzv. Křišťálové noci 10. 11. 1938.

A. Langhamer uvádí, že zahraničním obchodem se zde r. 1920 zabývalo 667 firem. Největší z nich, s více než 100 zaměstnanci, byli bratři Mahlové, W. Klaar a Alexander Straus. Do stovky zaměstnanců pak měly firmy Thiel-Rode, M. Dub, Dolch et Co., Eduard Dressler, J. Freundenberg, Freytak et Co., Schindler et Co. a Weiskopf et Co. Ostatní firmy měly v průměru čtyři osoby včetně majitele. Pozitivně zde působil nástup Čechů: 1. října 1920 byl v Železném Brodě založen „Odborný sklářský ústav“ a v tomtéž roce byl vytvořen český „Svaz výrobců a vývozců jabloneckého zboží“. Tehdy, r. 1921, měl Jablonec 2 279 domů a žilo v něm 26 091 obyvatel, z toho bylo 3 926 Čechů.

Poválečná konjunktura skončila r. 1923. Ale i potom produkovaly např. Riedlovy sklářské hutě ve 29 pecích 15 milionů kg skla ročně a zaměstnávaly za tím účelem 2352 dělníků a 100 úředníků. Jako příklad jablonecké podnikavosti lze uvést firmu Brditschka. Začínal podnikat sám r. 1908 s počátečními 7,76 zlatých na účtu; r.1920 již firma zaměstnávala 33 žen a 22 mužů a roční obrat činil 1 345 556, 82 Kč.

Za prvních 10 let republiky bylo vyvezeno 1,5 milionů tun skleněného zboží a bižuterie za 14 miliard Kč. V souvislosti s velkou hospodářskou krizí ale přišel prudký pád r. 1930. Výroba surového skla poklesla o 30%, na 200 milionářů připadalo na Jablonecku 20 tisíc nezaměstnaných. Město se snažilo svým občanům pomoci. Starosta Karl R. Fischer prosadil v letech 1930 - 1932 stavby ve veřejném zájmu. Byl to jednak chrám Nejsvětějšího srdce páně na Horním náměstí (arch. J. Zasche), jednak nová radnice (arch. K. Winter) na Mírovém náměstí.

Záložna Merkur, obrázek se otevře v novém okně
Záložna Merkur byla po roce 1945 přeměněna na stejnojmenný objekt se stravovacím zařízením. V 80. letech musela budova ustoupit stávajícímu hotelu.

Za prohlubující se národností krize nedokázal zasáhnout stát a této situace zneužili fašisté. Dne 2. dubna 1938 oznámilo jablonecké vedení Henleinovy SdP: „Máme 29 tisíc členů, máme 75% německých voličů“. Poté následoval Mnichov. Počáteční euforie Němců z „osvobození“ a z rozbití republiky však postupně vyprchala. Z pohledu říšských Němců byla bižuterie jen nicotné, jarmareční zboží a jablonecké podniky byly brzy převedeny na zbrojní výrobu.

Připojení Sudet k říši v říjnu 1938 přineslo jabloneckým výrobcům velmi bolestné překvapení. V souvislosti s novým členěním sudetského hospodářství, respektive s přizpůsobením hospodářským poměrům říše, bylo rozpuštěno Společenstvo pasířů a jeho majetek byl zabaven. Také nádherný dům na rohu Soukenné a Anenské, pýcha Společenstva, propadl konfiskaci. Byla zabavena rozsáhlá skladiště kovů a kovových dílců a ostatních potřeb.“ Tato slova napsal r.1958 v Neugablonz R. Zitte, někdejší profesor jablonecké průmyslové školy.

Text: Václav Vostřák, spolupráce Otokar Simm

Vytvořeno 24.1.2005 7:51:15 | přečteno 7548x | Petr Vitvar