1643 - 1864

Válečné události a s nimi spojená zkáza, požáry a rabování, které Jablonec postihly, sice rozvoj obce pozastavily, naštěstí však ne nadlouho. Již r. 1654 se v berní rule uvádí 25 usedlostí a 2 domkáři. Žádná z usedlostí nebyla pustá. Po 33 letech se počty zvýšily na 4 chalupníky, 29 domkářů a 20 samostatných výměnkářských stavení.

V letech 1685 - 87 byl postaven jednolodní barokní kostel Sv. Anny a při něm byl založen první místní hřbitov. Po smrti majitele maloskalského panství Albrechta Maxe I. se poručníkem jeho nezletilých dětí stal říšský hrabě Jan Arnošt Schaffgotsch, pán na Kynastu (hrad ve Slezsku, dnes Chojnik) a Greiffensteinu. Aby děti zajistil, vyslal správce svého jaroměřského panství Václava Viléma Andreise na panství maloskalské, za účelem prošetření možností dalšího rozvoje. Andreis ve své zprávě prozíravě uvedl:

„Vesnička Jablonec má pro obchod výbornou polohu. Leží na pohodlném místě při zemské cestě k Liberci a k Žitavě, kde žijí zámožní a schopní obchodníci. Poznamenáno jest to zde proto, že by z této vesnice mělo být učiněno město, které osazeno rozmanitými umělci a řemeslníky, co jich na panství je, přineslo by vrchnosti výborný užitek. Těmto obyvatelům, zvláště pak z obvodu smržovského, bylo by záhodno dopravit všechny potřeby a materiál nutný k živnosti, ale především potraviny, které se musí zdaleka dopravovat.“ Zpráva také poukazovala na malé možnosti zemědělství v horské oblasti.

Psal se rok 1708, když požádal Matyáš Václav Josef hrabě Des Fours Mont-Athienville, další majitel maloskalského panství, o povýšení Jablonce na tržní městys. Žádost však skončila r. 1710 zamítnutím. Protesty a obavy Liberce z hospodářské konkurence byly pro tentokrát vyslyšeny.

Původní podoba evangelického kostela Dr. Farského
Původní podoba evangelického kostela na dnešním náměstí Dr. Farského.

S rokem 1713 jsou v Jablonci a okolí spojeny počátky lnářství. Jiný mocný podnět pro jablonecký rozvoj znamenal objev tzv. kompozice (barevné sklo nahrazující polodrahokamy), k němuž došlo v Turnově kolem r. 1711. Následné spory turnovského cechu řezačů kamene se zastánci rychlejšího způsobu zpracování kompozice mačkáním, vedly k odchodu řemeslníků do Kokonína a Hodkovic. Ti přicházeli i do Jablonce a do Mšena, nové výrobní postupy se rychle šířily.

Roku 1750 založil Anton Unger jabloneckou kompoziční huť. V dochovaných zápisech z r. 1785 se uvádí, že v huti pracovalo 8 sklářů a 10 přidavačů. Unger začínal s hromadnou výrobou tyčového skla, zhotovoval i trojhrannou tyčovinu a tyčinky, určené k výrobě perel.

Ke konci 18. st. vedla zvýšená produkce k oddělení výroby a obchodu. Byly tak položeny základy jabloneckého exportu. K prvním obchodníkům patřil okolo r. 1761 Jan František Schwan, jehož aktivity vrcholily v letech 1780 až 1790. Vyvezl například 20 tisíc tuctů granátů až do italské Piaceny. Roku 1800 se exportem zabývalo již 5 firem. Kromě Schwana to byli A. Unger, K. Weiss a F. a J. Dresslerovi. Pro Dresslera pracovalo 500 sklářských dodavatelů!

Další šanci pro Jablonec zajistil paradoxně Liberec. Přespříliš ochranářská a necitlivá opatření soukenického cechu vedla k odchodu mladých soukenických tovaryšů do Jablonce. Jistou roli v tom nejspíš sehrál i tolerantnější postoj jabloneckých katolíků k jinověrcům.

Dokument: povýšení Jablonce na městys, obrázek se otevře v novém okně
František I., císař rakouský, povyšuje vesnici Jablonec na městys s právem konání dvou výročních trhů a jednoho týdenního. Listina uložená ve Státním okresním archivu v Jablonci n. N., vydaná ve Vídni 20. října 1808.

Kliknutím obrázek zvětšíte

V té době stála Evropa ve válce proti Napoleonovi. Anglická blokáda bránila vývozu skla, ale také dovozu textilu z Anglie na kontinent. Armády však potřebovaly velké množství sukna na uniformy, zvláště pak černé a bílé barvy, což se příznivě projevilo i na rozvoji soukenictví v Jablonci. Textilní výroba tedy byla na vzestupu, naproti tomu došlo k útlumu sklářské výroby.

Nový majitel maloskalského panství, František Zachariáš Roemisch, zkusil ve Vídni získat pro Jablonec právo konání týdenních a výročních trhů. Žádost byla vyslyšena, ovšem nebylo to zadarmo: obec musela zaplatit 1 426 zlatých a pak teprve byla povýšena na trhový městys. Císařské rozhodnutí Františka I. je datováno 21. 4. 1808, povyšovací listina následně 20. 10. 1808. Slavnostní vyhlášení se konalo v Jablonci 24. 5. 1809 a jen o pět dní později se na jabloneckém, provizorně upraveném tržišti, které se nacházelo v prostoru dnešního Mírového náměstí, konal první jarmark. Ve stejném roce byl zrušen hřbitov u kostela sv. Anny a byl založen nový v prostoru dnešního letního kina.

Roku 1811 zřídili soukeníci s pomocí vrchnosti v části zvané Brandl valchu, kde se zpracovávala vlna. V té době měl Jablonec 435 domů a 2.254 obyvatel. V roce 1827 zaměstnávala na Jablonecku bižuterní a sklářská výroba na 6 tis. osob a vývoz měl objem 1 milion zlatých. Vrchnost postavila pivovar, byl vystavěn evangelický kostel. To již městys tvořilo 512 domů, ve kterých žilo 3.126 obyvatel.

Pražská průmyslová výstava 1829 zhodnotila dobře jablonecké výrobce, kteří dávali práci celému okolí; nastalo období nebývale prudkého rozvoje.

V roce 1843 byla vypracována katastrální mapa Jablonce. Dne 19. dubna 1847 byla slavnostním výkopem zahájena stavba Krkonošské silnice, která postupně propojila Liberec a Jablonec s Trutnovem. Do Jablonce byla tato spojnice přivedena v r. 1850. Spojila také Horní a Dolní Jablonec a vytvořila páteřní komunikaci v nové zástavbě. V roce 1864 bylo založeno Dolní náměstí.

Text: Václav Vostřák, spolupráce Otokar Simm

Vytvořeno 15.11.2004 11:20:58 | přečteno 6310x | Petr Vitvar