Starý trh je nejstarším jabloneckým náměstím, na místě zvaném kdysi Školní pole vzniklo plánovitě již při povýšení vsi na městys roku 1808. A skoro půldruhého století je s náměstím spojen i příběh jednoho z jabloneckých symbolů – pozdně klasicistní sochy bohyně průmyslu. Postava z jednozrnného pískovce je pojata jako antická žena s vavřínovými lístky ve vlasech. Stojí důstojně opřená o lis, v ruce drží vřeteno a u nohou má ozubená kolečka převodníku otáček. Na původním podstavci pod ní jsou vytesány tři výjevy: včelí úl coby symbol šetrnosti, sklářská pec s mužem s píšťalou a konečně i tři balíky s kotvou symbolizující obchod se zahraničím, tehdy proslulý jablonecký export.

Tvůrcem alegorické postavy je sochař Leopold Zimmer z Krásné Lípy. Vytvořena byla pro kašnu, která byla na Starém trhu postavena roku 1870. Tehdy se na ni vybralo z dobrovolných příspěvků 3 178 zlatých a 28 krejcarů, přičemž největší sumou 1000 zlatých přispěl zdejší obchodník se sklem Heinrich Fischer, který bývá v literatuře také považován za donátora díla. Máme dost dobrých důvodů se domnívat, že to byl právě onen Fischer, jenž byl ve stejné době i městským radním, velitelem jednoho z dobrovolných hasičských sborů; muž, který stál i u vzniku spořitelního spolku, jehož byl poté v letech 1871–1872 předsedou. A nebylo právě toto jeho angažmá důvodem vytesaného včelího úlu – symbolu spořivosti – do podstavce sochy?

Kašna na náměstí nahradila původní zdroj vody, kterým do té doby bývala obyčejná pumpa s velkou dřevěnou kádí. Postavena byla stejně jako pumpa doprostřed plochy náměstí a kvůli jeho značné svažitosti musela být na jižní straně podložena několika kamennými schody, což jí dodalo až monumentální vzhled. Součástí jabloneckého veřejného života pak byla kašna s bohyní a čtyřmi chrliči vody v podobě lvích hlav celých šedesát let. Později již nesloužila prioritně k zásobování vodou, ale spíše jako zkrášlující prvek náměstí.

Když bylo na konci dvacátých let 20. století konečně rozhodnuto, že nová jablonecká radnice vznikne právě na Starém trhu, byly dny kašny sečteny, protože by stavbě jednoduše překážela. V dubnu 1931 byla tedy rozebrána a socha z ní přenesena do dnešní Máchovy ulice k objektu, v němž sídlilo muzeum (k současnému domu č. 877/4). Zde ji roku 1945 poměrně vážně poškodili čeští osídlenci, patrně v domnění, že jde o jakýsi symbol jabloneckého němectví. Naštěstí ji tehdy nezničili zcela, a tak mohla být socha bohyně s vřetenem později umístěna na novém místě v Palackého ulici.

Po roce 1990 byla zrestaurována a navrácena zpět na obnovené Mírové náměstí. Stala se dominantou opěrné zdi v jeho východní části, odkud opět shlíží na každodenní starosti i radosti Jablonečanů.

Marek Řeháček