Kříž u Nisy

, autor: kresba Petr Ferdyš Polda

Velebná chvíle zavládla nad podvečerem v úterý 29. listopadu 2016 v ulici U Nisy. Jakoby na ostrůvku klidu mezi dvěma rušnými ulicemi, ve stínu okolních panelových domů, se za soumraku shromáždil hlouček nadšených lidí, mrazu nedbajících milovníků starojabloneckých památek.

Byla to krátká, ale krásná chvíle v přicházejícím večeru. Dne ubývalo, světel v oknech okolních domů rychle přibývalo. Bylo to k nevíře, ale koncová světla projíždějících automobilů dodávala tomu okamžiku potřebnou důstojnou červeň. Primátor Petr Beitl děkoval za město Jablonec nad Nisou všem, kdož se zasloužili o záchranu křížku, a starokatolický farář Karel Koláček svaté znamení poté posvětil.

Místo s křížkem, ležící dnes jen pár metrů od rušné křižovatky ulic U Nisy a Liberecká, je posledním svědkem starých dob pod Porschebergem, kopcem nazývaným dnes Žižkův vrch. Téměř vše se okolo něj změnilo – zmizely okolní uličky, zbourány byly roubené a kamenné domky. Bůhví kam ulétly ony staré příběhy z chalup, nazývaných podle majitelů pro nás dnes již tajuplně Friedl’sdeffl či Langschlosser.

Historie této půvabné památky je více než dvousetletá: ze soupisů církevních pamětihodností víme, že kovaný železný kříž na vysokém pískovcovém podstavci nechal u cesty nad starým mlýnským náhonem vztyčit mlynář Josef Tschasche, někdy označovaný též jako Zasche. A to údajně na místě, kde předtím stávala malá a asi již notně zchátralá kaplička, zřízená zde jakýmsi Antonem Elgerem.

Tschascheho mlýn měl vzniknout na konci 18. století nedaleko Nisy. Voda na jeho kolo byla přiváděna náhonem, který se od toku řeky odpojoval zhruba v místě, kde dnes stojí první blok garáží vedle plechového schodiště, propojujícího ulici U Nisy se sídlištěm Na Vršku. A náš křížek byl přímo u mostku, který mlýnský náhon překlenoval.

Původní mlýn později získal v Jablonci všem známý Josef Pfeiffer a postavil vedle něj přádelnu vlny. Ve 40. letech 19. století byly budovy pronajaty sourozencům Preisslerovým, kteří sem přesunuli svůj podnik na zpracování vlny – k. k. priv. Tuchfabrik Gebrüder Preissler. Na konci sedmdesátých let si pak její budovy odkoupil Anton Preissler do svého vlastnictví.

Soupis jabloneckých církevních památek z roku 1878 taktéž zmiňuje a uvádí o něm: „V blízkosti továrny na sukno č. 84 poskytuje povznášející pohled kříž, značně podobný těm výše uváděným. Byl postaven roku 1811 mlynářem Josefem Tschaschem († 6. června 1843, stár 74 roků) a renovován byl roku 1866 panem Antonem Preisslerem.“

Těžko říci, kdy byl křížek od mostu přesunut na vysoký žulový podstavec, který měl vyrovnat rozdíly mezi původní ulicí U Nisy a prostorem u fabriky. Ulice se totiž ještě ve druhé půli 19. století nepropojovala s výše položenou libereckou silnicí, ale zahýbala u křížku prudce doleva a vedla mezi mlýnem a továrnou. K postavení vysokého soklu došlo patrně v době, kdy byl náhon zrušen a zasypán, cesta pak byla spojena se silnicí. Původní trasování ulice definitivně zaniklo až někdy v první polovině 19. století, kdy se z části ulice U Nisy stala pouze nádvorní komunikace v továrně; po válce přeměněné na výrobnu kování.

V roce 1962 zakreslil křížek, spolu s dalšími cennými památkami lidového kamenictví, proslulý jablonecký etnograf Josef. V. Scheybal. Od té doby ale křížek bez většího zájmu několik desetiletí chátral, naštěstí ale nebyl nikým ani poškozen, ani zničen. Pan Oto Šefraný z vedlejšího objektu firmy Lucid mi nedávno poslal zprávu o první větší opravě kříže, k níž došlo v době nedávné: „V roce 2006 jsme z kříže sňali plechový korpus Krista, který byl prorezivělý, některé části již chyběly (určitě jedna ruka a možná i nějaké další detaily, to již přesně nepamatujeme) a samozřejmě tam již nebyly žádné barvy. Podle původního obrysu jsme v naší firmě z plechu vystřihli nový korpus (a odhadem doplnili chybějící partie) a naše kolegyně, paní Šárka Duzbabová, jej pak namalovala. Ona byla hlavní aktér i iniciátor této práce, kterou provedla s pomocí několika našich dalších pracovníků. Korpus byl pak připevněn na kříž s využitím původních kotvících prvků. Celý kříž jsme očistili a natřeli barvou. Kromě této ,rekonstrukce‘ jsme křížek v průběhu uplynulých let (v areálu jsme od roku 2005) několikrát očistili od spadaných větví, listí apod…“

V roce 2014 jsme ulicí šli s Ivou Řimnáčovou z jabloneckého magistrátu a křížek na podivuhodně vysokém podstavci nás zaujal, vypadal velmi podobně a starobyle jako kříž ve Vysoké ulici. Následně se rozjela příprava jeho důkladné obnovy realizovaná díky velkorysému postoji města Jablonce a chápavému přístupu manželů Šefraných i jejich společníků. S ohledem na plánovanou výstavbu v místě byl křížek přesunut na opačnou stranu silnice a tam umístěn mezi dub a buk. Restaurování pískovcového podstavce i železa se ujal pražský kameník a sochař Petr Verich. Zajímavostí je, že z pietních důvodů ponechal postavu Ukřižovaného v podobě, v níž ji stvořila paní Duzbabová, a toliko jej očistil. Naproti tomu ovšem pečlivě obnovil původní nápis na soklu pocházející ještě z časů mlynáře Tschasche. A tak kříž všem kolemjdoucím opět čitelně hlásá: Zum Heil allen Gläubigen Röm: 1.16. Ao: 1811. To by se dalo přeložit vzletně jako: Sláva všem věřícím. Roku 1811.

Marek Řeháček

P. S.: Ve skutečnosti je ovšem nápis na kříži částí citátu z Písma svatého, přesněji německým úryvkem ze šestnáctého verše první kapitoly knihy Římanům, který český překlad Bible zná v podobě:…KE SPASENÍ KAŽDÉHO, KDO VĚŘÍ…Celý verš pak zní: „Nestydím se za evangelium: je to moc Boží ke spasení pro každého, kdo věří, předně pro Žida, ale také pro Řeka.“

Vytvořeno 21.12.2016 15:48:01 | přečteno 2961x | Petr Vitvar
Štítky: historie , památky