Jako ředitel jabloneckého divadla vstupujete do své deváté sezóny. Když porovnáte tehdejší situaci s dneškem, co všechno se změnilo?

Především je čím dál těžší uspokojit náročného jabloneckého diváka. Po rekonstrukci divadla byl pochopitelně velký hlad po představeních, a tak bylo stále vyprodáno. Dnes se musíme více snažit a předkládat velmi atraktivní program. Aby se nám to dařilo a my mohli do Jablonce přilákat přední divadelní soubory i interprety, je třeba přizvat ke spolupráci i další subjekty, které by se na tak náročných projektech podílely - jablonecké podnikatele a mecenáše. Jsem rád, že se nám tímto způsobem daří skvěle propojit kulturní sféru s podnikatelskou. Ono platit kulturu pouze z dotací města či státu už prostě vzhledem k finanční náročnosti nejde. Jsme městu nesmírně vděčni, že se dotacemi podílí na krytí provozních nákladů divadla. Náš úkol je vybírat představení, jež se svou kvalitou zaplatí.

Jaké další změny oproti prvním letům po otevření divadla se objevily?

Především jsme rozšířili počet abonentních řad na dvojnásobek - z původních čtyř na dnešních osm. Divadlo před mým příchodem fungovalo pouhého půl roku, takže práce mé předchůdkyně spočívala především v dobrém nastartování chodu a vytvoření optimálních podmínek pro další zdárné fungování. Tady je myslím na místě poděkovat všem, kdo se zasloužili o zásadní rekonstrukci této krásné budovy.

Jakou máte filozofii při tvorbě repertoáru?

Jedna věc je dobrý úmysl, druhá zájem diváka. Proto i skladba pořadů musí být velmi vyvážená. Například původní vize - vytvořit abonentní řadu „náročné divadlo - se ukázala jako finančně příliš náročná, proto jsme hledali jiné cesty a vhodné kombinace. Nakonec se povedlo vytvořit vedle atraktivní řady pražských představení i řadu zajímavých inscenací menších či oblastních divadel. Velmi šťastným řešením se ukázala kombinovaná nabídka ve skupině ND, kde divák může kromě klasické činohry vidět také operu či balet. Osobně jsem velmi rád, že se daří, a to je podle mě velmi důležité, udržovat i zájem nejmladší generace, jíž je určena pohádková řada pro rodiče s dětmi a abonentní skupina pro studenty.

Kromě tvorby repertoáru se v divadle věnujete také dalším projektům.

Ano, jako nadstandardní doplněk večerních pořadů nabízíme zajímavé výstavy ve foyer divadla. Kromě zdejších výtvarníků se v posledních letech snažíme zaměřit na malující herce a muzikanty, a tak namátkou připomenu Jiřího Stivína či Emmu Srncovou. Za svůj největší úspěch však považuji to, že v kostele sv. Anny, který je od loňského září pod naší správou, zrealizujeme výstavu předního sklářského výtvarníka a světově známého designéra Bořka Šípka.

Kam by kroky divadla měly směřovat dál? Jaké jsou vaše plány?

Předně se chceme důstojně zhostit oslav stého výročí založení divadla, ke kterým jsme připravili kombinovaný program složený z divadla, opery, řady koncertů a dalších aktivit, včetně několika doprovodných výstav prezentujících historii divadla, obrazy herečky Blanky Bohdanové či výsledky výtvarné soutěže žáků místních škol. A do budoucna? Protože nemáme stálý soubor, a tím jsme skvělou alternativou nabídky libereckého Divadla F. X. Šaldy, snažíme se nabízet zajímavé projekty amatérské scény - sborový zpěv, tanec a další umělecké žánry. V nejbližší době u nás dostane prostor špičkový amatérský divadelní soubor Ars Iuvenum. V budoucnu pak doufám v co nejširší žánrové pokrytí a možnost prezentace všech mimořádných uměleckých forem profesionální i amatérské úrovně.