Veřejné projednání konceptu Územního plánu Jablonec nad Nisou

Zápis z veřejného projednání konceptu nového Územního plánu Jablonec nad Nisou konaného 17. srpna 2011 ve velkém sále Eurocentra Jablonec.

Dnešním dnem, tj. 17.8.2011 začíná běže lhůta pro předkládání připomínek.

Ing. Smrčková - možnost podání připomínek (každý) a námitek (vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, zastavitelných ploch a zástupcem veřejnosti) je do 15 dnů, tj. do 1.9.2011. S námitkami a připomínkami zaslanými do dnešního dne se bude pracovat stejným způsobem.

Dotčené orgány mohou svá stanoviska předkládat také do 15 dnů od dnešního projednání, tj. do 1.9.2011.

Sousední obce mohou uplatnit připomínky z hlediska dalších využití navazujících území do 15 dnů, tj. do 1.9.2011.

Připomínky a námitky můžete písemně formulovat zde na místě, papíry jsou k dispozici u vchodu do sálu nebo písemně předložit na odboru územního a hospodářského rozvoje, oddělení územního plánování městského úřadu (4. patro).

Termín vydání nového územního plánu je duben 2013.

Představení přítomných

  • Mgr. Petr Tulpa - místostarosta města
  • Petr Vobořil - místostarosta města
  • Ing. Miloš Vele - místostarosta města
  • Mgr. Soňa Paukrtová - zastupitelka města a předsedkyně výboru pro územní plánování a strategii rozvoje města
  • Ing. Michaela Smrčková - oddělení územního plánování MěÚ

Za zpracovatele nového územního plánu:

  • Ing. arch. Vladislav Hron - SAUL, s.r.o.
  • Ing. Jan Musil - SAUL, s.r.o.
  • RNDr. Zdeněk Kadlas - ARR Nisa spol. s.r.o.
  • Ing. Milan Koloušek - Valbek, s.r.o.
  • Ing. Boleslav Jagiello
  • Ing. Jaroslav Vávra
  • Ing. Jan Hromek
  • Mgr. Pavel Bauer - Ekobau, s.r.o.
  • Mgr. Eva Bauerová- Ekobau, s.r.o.

p. Miler (mluvím za spoluobčany této lokality) - spojení tunelů na Vrkoslavicích do jednoho, nikoliv do dvou - odstranění křížení u rybníků. Je to proveditelné?

Odpověď (p. Koloušek) - jižní obchvat komun. I/10, spojením tunelů a zahloubením bychom se dostali do veliké hloubky pod hladinu rybníků, což by komplikovalo technické řešení tunelů a hlavně jejich odvodnění, silnice 2. a 3. třídy by měly být napojené na silnici 1. třídy.

p. Miler - bojíme se, že nebude realizován tunel pod Petřínem a doprava půjde jen jedním tunelem a bude zatěžovat vnitroměstskou dopravu.

Odpověď (p. Koloušek) - provádí se studie ekonomické proveditelnosti, nakonec nebyla na úrovni ŘSD projednávána, a to z důvodu, neboť se čeká na to jak to dopadne, jestli tato trasa bude zakotvena v novém ÚP, do té doby se nic nepřipravuje.

p. Čajánek - upozornění - propojením silnice 1. a 2. třídy dojde k ucpání průjezdu 1. třídy, která je vedena do tunelu, mezi 2 tunely dojde k zácpě u kruhového objezdu.

Moderátor - otázka nebyla položena, jedná se o úkol pro projektanty.

p. Bloková (sladovna Jablonec) - naše firma stále využívá vodu z pivovarských rybníků, chtěla jsem se optat, jakým způsobem jste schopni nám zajistit přísun vody pro výrobu sladu?

Odpověď - (p. Koloušek) Vaše využívání musí být zohledněno, nepředpokládáme, že by se pivovarské rybníky rušily, ani jiný zásah do nich.

p. Jan Pleticha (připomínku jsem dal i písemně) - tranzit Liberec - Tanvald, křižovatka u Vrchlických sadů a Palackého - dle vyjádření pana starosty ze dne 13.7.2011 tato problematika není v konceptu ÚP, žádám zařazení varianty do návrhu - realizace delšího tunelu pod Palackého ulicí, využít současně s budováním odpadní štoly (nižší náklady), zrychlení dopravy v návaznosti na obchvat Liberce, Kunratice, Lukášov. Dva kruhové objezdy nepřispějí ke zrychlení dopravy, realizace západního obchvatu je daleká, nutno řešit zdejší situaci.

Odpověď (p. Koloušek) - na toto území zpracováváme studii tohoto prostoru v návaznosti na zpracovaný koncept ÚP, bude obsahovat všechny 3 varianty - 2 kruhové objezdy, jenom 1kruhový objezd v úrovni a trasu přes Vrchlického sady a původní tunelovou variantu. Město Jablonec na základě dopravního modelu z roku 2009 si nechalo vyhotovit posouzení úrovňových křižovatek a vyhovují z hlediska dopravního všechny 3 varianty řešení.

p. Vostřák - kdy začne oprava mostu v Kamenné ulici, a kdy bude otevřena ul. Lipanská z ul. 5. května do Kamenné ulice?

Odpověď (p. Smrčková) - územní plán je koncepční záležitost, Váš dotaz se týká konkrétní plánované investiční akce města, odpovíme Vám na něj kdykoliv na radnici.

p. Berková - kdy má začít realizace západní tangenty?

Odpověď (p. Smrčková) - územní plán připravuje plochy, které jsou vymezeny, neřeší kdy bude řešeno, je návrhový.

p. Jakoubě - jak se západní tangenta slučuje se strategií udržitelného rozvoje a s enviromentálním aspektem, přechodem do krajiny? Jaký bude mít vliv na ekologii, a les?

Odpověď (p. Hron) - koncepce byla vyhodnocena dle příslušných zákonů a je vyhovující, komunikace jsou k Jablonci přivedeny a Jablonec je musí dále řešit, tzn. řešit kudy dále je vést. První krok je určit, kudy vést dopravu, nechceme-li ucpat střed, mohlo by se stát, že křižovatkou U Zeleného stromu neprojedete. Tranzitní dopravu soustřeďujeme mimo území.

Odpověď (p. Bauer) - hluk byl samozřejmě také vyhodnocen, mírným zhoršení akustické situace na Žižkově vrchu dojde k podstatné úlevě dopravy a hluku v centru na polovinu (nyní cca 15 tis. aut denně), hluk se měří 2 metry od fasády, lidé jsou uvnitř, tzn. jsou vystaveni menšímu hluku, v centru tomu tak není - pěší jsou vystaveni většímu hluku,je zde velký provoz, hluk je výraznější i díky tramvajovou dopravou.

Vliv na les je akceptovatelný, ale narušení sportovního areálu je hodnoceno jako narušení pohody, ale domníváme se, že je to jediná možnost, jak vyřešit složitou dopravní situaci v centru města.

p. Vichnar (pirátská strana) - křižovatka u přehrady, varianta tehdy uvažovaného jediného kruhového objezdu by prý nedostačovala do budoucna, co teprve dva kruhové objezdy - proto mi přijde jako jediná možná varianta je původní návrh, a to tunel.

Odpověď (p. Koloušek) - posuzujeme konečný výhledový stav, kdy bude dobudována I/10 i I/14 včetně propojení na západní tangentu, doprava by měla přejít na tyto komunikace - I/14 a I/10. Při porovnávání tunelu s křižovatkami na povrchu nebyl s křižovatkami problém kapacitní, ale přes křižovatku vedla osobní doprava. Odkláníme mimoúrovňové řešení pěší a automobilové dopravy, a to vše bude v dopravní studii.

J. Berounský - dopravní komise byla nucena projednávat narychlo a došlo k mimořádnému jednání, z něho vzešlo: odmítnutí západní tangenty tak i severní s úrovňovým křížením i přesunutí terminálové dopravy. Příště dát možnost k vyjádření všem komisím - máte jejich stanoviska?

Odpověď (p. Paukrtová) - jsem předsedkyní výboru pro ÚP a rozvoj města - výbor se skládá ze zástupců všech politických klubů ZM, v novém volebním období žádný zástupce nevznesl žádnou námitku. Zasedání se účastní předseda dopravní komise a předseda komise ŽP, tzn. kontakt zde je jednoznačně zajištěn. Mám pocit, že se k tomu všichni vyjadřovali. Výbor konstatoval, že zpracovatel splnil zadání, nyní probíhá připomínkové řízení, vyhodnocené bude zastupitelstvu předloženo cca ve 12/2011. Nechci se vyjadřovat k odmítavému stanovisku západní tangenty, při její neexistenci bude nárůst dopravy U Zeleného stromu až 15 %. Technické podklady nepotvrzují, že všichni budou jezdit přes Liberec. Je logické, že zpracovatel městu předloží řešení.

Odpověď (p. Koloušek) - varianta ve stávajícím ÚP (žlutozelená) byla prověřována několika studiemi; měla by to být silnice 1. třídy, trasa prochází zástavbou, je zde zahrnut i značný díl silniční dopravy. Ve stávajícím ÚP sem západní tangenta přináší dopravní zátěž v průměru 13 800 vozidel, největší problém v místě stávajícího napojení ulici Pražská U Balvanu až v místě přeložky silnice I/10. Vyžadovala by si řadu demolic, čtyřpruhová silnice. Varianta, kdy západní tangenta prochází zástavbou západního okraje, bude v roce 2025 zatížena 12 700 vozidly v průměru s tím, že přebírá dopravu od Prahy, od Smržovky, je to radiální dopravu do severní části města i tranzitní dopravu do Jizerských hor. Dopravní zátěž na stávajících komunikacích Pražskou a U Balvanu se oproti stávajícímu stavu nezvyšuje, je mírný pokles, největší pokles je na ul. Liberecká a Budovatelů. Zátěže klesají z 11 300 na rozmezí mezi 7 000 až 9000 vozidly.

Majer (Kokonín) - 5.9.2011 má být projednání 59. změny ÚP, platí tento termín? Odpověď (p. Smrčková) - ano, platí.

Majer - připadá vám normální postavit čistírnu odpadních vod mezi rodinnými domy - odpovězte krátce ano či ne.

Odpověď (p. Tulpa) - nelze odpovědět ano či ne, projednáno bylo 3-4 let zpět, stanovisko dala SVS - týká se to 6-7 domů, které mohou mít problém, ale pomůže to stovkám domů. Z hlediska ekonomického a čistícího sytému - ano, z hlediska 6 domů, které mohou mít problém - je to proti ním, určitě. Celá věc má již dotaci ve výši 120 mil., když se to neuskuteční, o dotaci Kokonín přijde. Nejedná se čističku jako v 60tých letech, to není pravda, bude to malý objekt, kompletně zastřešený - né částečně, ale kompletně, jedná se o ojedinělý projekt. Jednoznačná odpověď neexistujeje - já za sebe jsem pro. Souvisí to s Maršovicemi, částí Kokonínem (1/3 tam není) - toto řešení je ze všech nejvýhodnější a posunutí o 600 m dál je posunutí do nivy řeky v souvislosti s komunikací. Řešení trubkou do Rychnova je dražší o 20 mil. Kč. Toto řešení je nejlepší.

p. Zeman - proč neušetříte miliony na zakrytí a čističku postavíte mimo obec? Může tam být stažena i spádová část Rychnova, v novém ÚP máte v návrhu stavbu spoustu nových domů, které čističku zatíží, proč ji nedat až dolů?

Odpověď (p. Tulpa) - staví to SVS za své peníze, né město, peníze nejsou jen na čističku (čistička cca 45 mil. Kč), je to celá páteřní dvoutřetinová kanalizace Kokonína, je to záležitost komplexně pojata. Uznávám problémy a znám argumenty. I kdybych já byl zatížen, možná bych chtěl, ať mě udělají kanalizaci do té čističky, asi bych se s tím smířil.

p. Krejčík, Sdružení Žižkův vrch - obyvatelé nesouhlasí se západní tangentou, překladištěm a se sportovní plochou, kam je vyvedena. Když sloučím celkovou délku až od Liazu prochází městskou částí v délce 4 km, když nebude realizován 2. tunel u pivovaru. Trasa ZT v tomto území činí 2,5 km, tzn. celková délka je 6,5 km. Původní ÚP měla trasa délku o 1,2 km kratší a vyvedením této původní trasy na Skřivánčí se zmenšuje na polovinu. Proč máme stavět variantu, která vede odnikud nikam a přeložka silnice I/10 je ve hvězdách. Nutno řešit tangentu variantně. Odlehčí také Budovatelů a Libereckou. Není pravdou, že by to řešila jen vaše nová trasa.

Odpověď (p. Koloušek) - v rámci ÚP řešíme výhledový stav komplexně, jak bude dopravní stav dobudován, ano vaše délky souhlasí.

p. Hlavatý - má město zajištěno financování na dotažení do konce, když se podaří dopravu dostat mimo centrum i za cenu obětování části sportovního areálu?

Odpověď (p. Paukrtová) - varianty územní plán může obsahovat, problém je v tom, že stávající varianta je nepostavitelná - varianta přes Skřivánčí je vlastně varianta nula, všechna auta pojedou přes Zelený strom. Západní tangenta je možné řešení - výhledová varianta ZT je postavitelná - kdyby se občané shodli, tak do roku 2013 se zpracovává ÚP a do cca 5 let je možná realizace, ale pouze za souhlasu. Když nebude shoda, tak se varianta nepostaví a bude současný stav. Varianta západní tangenty je reálná, ale je potřeba, abychom si všichni byli jisti, že je správná. Když jsou protesty, z hlediska státu je LK vyřešený a stát zajímá realizace R35 na Hradec, nikdo nám ZT nevnucuje, když ji budeme chtít a budeme chtít vyřešit problematickou zátěž města, musíme se snažit - aby se ZT postavila. Ráda bych jako politik řekla, že zpracovatel ÚP na základě zadání ZM nám předkládá toto jako nejlepší technické řešení - i když celá řada může protestovat, také jsem sportovec, také chodím běhat do Srnčího dolu, ale bohužel morfologie terénu je v Jbc taková, že se trasa obtížně hledá. Ještě v září budou probíhat debaty, kde se pokusíme předvést dopady, když se stane to či ono, jak bude vypadat varianta na Palackého. Když nejsou peníze na ZT tím méně budou peníze na tunel na silnici 2. třídy, která je ve správě kraje, to by tu musela vést silnice I. třídy. Stát s přeložkou I/14 do roku 2040 nepočítá. Jsem si jista, že to je jediné postavitelné řešení.

Odpověď (p. Koloušek) - jedná se o investici státu, nikoliv města.

p. Lubasová (místostarosta Nové Vsi nad Nisou) - jižní obchvat navazuje přes k.ú. přes Smržovku na Tanvald, Nová Ves má dlouhodobě negativní stanovisko. Nová Ves je příměstská rekreační oblast, došlo by k narušení atraktivity, ke zhoršení bydlení, rozdělení obce na 2 části, narušení krajinných prvků. Obec ze své podstaty i na základě petic občanů nesouhlasí s jižním obchvatem. Jbc není tranzitní město, doby, kdy auta ucpávala Jbc pominuly. Auta od Prahy mohou využít I/10 (Turnov - Železný brod), dále od Liberce, využít dopravu řešenou u přehrady. Obec dál trvá na nesouhlasném stanovisku.

Moderátor - jednalo se o stanovisko bez otázky.

p. Strnadová - bydlím v Panenské ulici, hluk jste měřili, když jel vlak, jinak tam je ticho. Po realizaci bude hluk větší. Vlak jede 1x za hodinu, pak je klid, čekali jste, až vlak pojede, zbytek 59 minut tu máme klid, když tu bude silnice, tak tam během hodiny nebude klid ani jednu minutu. Dále se říkalo, že příměstský les je zdevastovaný - vizitka města a lesů. Jsou zde biokoridory, biocentra a to i pod viaduktem, kam chcete dát překladiště odpadu, které by zasahovalo potok, který je pstruhový a zároveň by se dotýkalo řeky Nisy. Celá trasa i koncepce ÚP mi přijde z ekologického hlediska nedomyšlená.

Odpověď (p. Bauer) - Nevadí, když měříme při jedoucím vlaku. Výpočetní model měření počítá s intenzitami dopravy i té vlakové, které jsou dostupné. Tzn., že tam projížděl vlak, když jsme tam měřili, nemohlo ovlivnit měření hluku.

Limity hluku se počítají po 16 po sobě jdoucích denních hodin a 8 po sobě jdoucích nočních hodin. Dopravní model spočítá tzv. průměr (vlak jede, pak je klid, zase jede vlak…), hodnota je integrál z té hodnoty.

Odpověď (p. Hron) - v lokalitách, která navrhujeme, nejsou žádná biocentra a biokoridory. Vidíte to na výkresu.

p. Strnadová - nesouhlasím, stáhla jsem si mapky z městského webu a to před 2 dny.

Odpověď (p. Hron a p. Hromek) - náš výkres tam visí asi 2 měsíce, beze změny, Vy máte plán z poloviny roku 2010, došlo k aktualizaci ÚSES (která vychází z aktualizace nadregionálních systémů - je to věcí MŽP, který má ÚSES v garanci). Je to schválené i krajem.

L. Pleticha - mám připomínky k aktualizaci sčítání - co vyjíždí z Jbc přijíždí do Jbc. Byl jsem svědkem letošní aktualizace - kolem 20. června. Kdy to bylo?

Odpověď (p. Paukrtová) - to byla jen část aktualizace.

Odpověď (p. Koloušek) - sčítání bylo na konci dubna a začátkem května.

L. Pleticha - u přehrady vzniknou rampy…? Dále nesouhlasíme s přesunem terminálu. Mělo by tu být více variant tangent. Nedomýšlíte ekonomické důsledky, je to špatně. Není pravda, že nás západní tangenta nebude stát ani korunu, i státní peníze jsou nás všech.

Odpověď (p. Paukrtová) - zpracovatel ÚP Ing. Hron mluvil o tom, že terminál je variantní možnost, ale i stávající řešení je variantní. Ke sčítání - je to část dopravního sčítání, které se týkalo jednotlivých lokalit. Neřekla jsem, že západní tangenta bude za 5 let, mohla by být za 8 let, když se na tom všichni shodnou. Já se ptám, za co chcete postavit tunel u přehrady za 350 mil. Kč na silnici 2. třídy?

p. Krejčík - proč nemůže západní tangenta vést dle stávajícího územního plánu?

Odpověď (p. Hron) - již jsme jednoznačně uvedli, co by to mělo za následek - U Balvanu minimálně 4 jízdní pruhy, je to na základě dopravního modelu; Je to závazný podklad a my s ním pracujeme, je to vyhodnoceno odbornou firmou v obou variantách. Ředitelství silnic a dálnic nebude stavět silnici 1. třídy uvnitř obytného území, to je vyloučeno. Hledáme reálné řešení (je možné, že zavrhneme všechna řešení). Tunel pod přehradou je v rozporu s koncepcí silniční a dálniční sítí ČR, jižní obchvat je zde zabudován, trasa I/14 je přivedena k hranicím Jbc v Rýnovicích a je nutné hledat řešení v návaznosti na I/14. Do budoucna se počítá, že I/14 kraj převezme po rekonstrukci. Nebýt krize, byla zahájena výstavba přivaděče od Liberce. Je možné, že zamítneme všechna řešení a bude stav nula. Když se proti ní postavíte, stát toto přijme radostně a bude moci peníze použít jinde.

p. Krejčík - existuje řešení odlehčení části U Zeleného stromu, a to vyvedením před učilištěm k Balvanu.

Klápšťová (Riegrova ul.) - silnice z Liberce do Kunratic je reálná, veškerá doprava na Liberec vede přes Riegrovu ulici. Je to místní komunikace, silnice 3. třídy, 7,90 m široká, za poslední 4 roky se doprava zvýšila dle soukromého šetření o 50 %, od letošního roku tu máme opět kamiony. Prosím, vyřešte severní tangentu, ať se auta dostanou z prostoru Riegrovky. Severní tangenta byla s obyvateli této lokality již projednána, a my s ní souhlasili, ale nekoplo se, zůstal zde pouze kruhák u Lidlu.

Odpověď (p. Hron - vyjasnění si severní tangenty) - myslím, že jste slyšeli dostatečné vysvětlení. Vím, že by bylo ideální komunikaci přivést z Liberce do Jbc, tunelem k Nové Vsi, kde by s tím však nesouhlasili. Jbc je hojně zastavěn, má málo volných ploch, spousty lesních porostů, nevyhneme se tomu, abychom se jich dotkli. Neschválení nebude ke škodě zpracovatele, ale bude to nevýhoda města, které s odřízne. Jbc má důležitou vlastnost, je to středisko cestovního ruchu, nástupní místo do Jizerských hor. Nutno řešit vnější dostupnost průjezdnost města.

J. Kuchlík - řešíme jen dopravu, ale problém města vidím v centru samotném, prázdnota. Jakým způsobem koncept ÚP řeší , jaká je politická podpora směrem dovnitř. Jak ÚP iniciuje výstavbu budov v centru?

Odpověď (p. Hron) - ÚP neřeší zavírací dobu aj., upřesňuje podmínky, v daném případě vymezuje např. regulační podmínky pro využívání území, vždycky bude důležité, aby se všechny plochy staly přístupnými, aby centrum fungovalo, tak jak má. Podmínky schválení budou nastaveny a bude na uživatelích, jak je budou naplňovat. Problém centra nevnímáme, ale negativní účinky dopravy na jeho funkci.

Odpověď (p. Vobořil) - město se snaží kulturními i podnikatelskými aktivitami občany do centra přitáhnout, nedaří se to, obyvatelé se stěhují do sídlišť. po zavření obchodů je prázdno, kulturní akce byly málo navštěvované. Částečně za to může nedostatek parkovacích míst ve středu města, místa pro výstavbu zde jsou - např. kolem 5. května. Vše souvisí s ekonomicko situací - developerské organizace oddalují výstavby (např. ul. 5. května, objekt bývalé tržnice, stavba na území stávajícího domu Jabloň). Je pravda, že město je ve večerních hodinách prázdné a bohužel se nám to nepodařilo zlepšit.

p. Šitina (Vrchlického sady) - zajímá mě výpočet, vyhodnocení Vrchlického sady, Riegrova a Palackého. Napočítal jsem 200 průjezdů. Podúrovňové řešení podjezdu - není to špatné řešení, kdy se nyní řeší přepad z přehrady. Byl se někdo podívat na potok kolem Intersparu? Most skoro přetékal. Kdyby tam byl svod, dva toky by mohly způsobit větší škodu. Kolik bude projekt stát?

Odpověď (p. Koloušek) - nechali jsme posoudit všechny 3 varianty, tj. okružní křižovatka povrchová, 2 okružní křižovatky propojené = jedna protáhlá křižovatka a třetí je podpovrchová tunelová část. Necháme posoudit firmou, která prováděla dopravní modely tak, aby to nebylo námi ovlivnitelné. Kapacitní výpočty jsou hotovy a budou součástí výsledné studie, posouzení z hlediska dopravního, ekonomické náročnosti a dopadu do okolí (tj. řešení protihlukového opatření).

Odpověď (p. Paukrtová) - ÚP není dokument politický ale technický, se kterým pracuje zastupitelstvo. Finanční náklady ÚP činí 6,5 mil. a 4 mil. město získalo z EU.

p. Vlk - jak se ÚP v lokalitě u pivovarských rybníků slučuje s toky (zahrnutí tunelu nad rybníky - dojde k tomu, že rybníky nebudou, poničí se systém přepadu)? Občanské vybavení OV 4.1 - nyní tam probíhá potravinářská výroba, tzn. vlastníkům říkáte, že můžou zavřít krám?

Odpověď (p. Koloušek) - ÚP nestabilizuje trasu, jen vymezuje koridor, kde se bude trasa pohybovat. Pak se zpracovává podrobná technická studie (po schválení ÚP), která umísťuje trasu z hlediska vazeb do území. Vše musí být zohledněno a příp. řešeno, nebo najít náhradní řešení, např. náhradní trasa či změna ÚP. Nemohou být Vaše poznámky opomenuty.

Odpověď (p. Hron) - pivovarské rybníky jsou v plánu v barvě modré, tzn. voda zůstává, musí být poskytnuta všechny opatření, aby nedošlo ke ztrátě vody. Nelze, aby došlo ke ztrátě vody. Vlastník může podat námitku a bude jí zřejmě vyhověno, nyní je ÚP v návrhu. Je tu prostor pro námitky a řešení. Vlastník nemůže být obejit.

p. Doležal - pozemek, který obývám má rozlohu 700 m2, pochopil jsem správně pana architekta, že pracovali pouze s plochou nad 2000 m2 - jak správně námitkovat ÚP, když mám menší plochu a vy s ní nepracujete. Mám počkat na regulační plán nebo se mám ozvat již teď? Měrový bod č. 7, když jste měřili hluk - v podkladech studie je to budoucí kruhová křižovatka v prostorách Liazu (spojnice s budoucím napojením na I/14) - a našel jsem, že hluk tam byl naměřen 69,4 decibelů přes den, limit je 60 deciblů. Překročení se prý týká jen 1 domu, obávám se, že jsem 2. dům, kterého se to týká - jaké mám řešení, jako majitel nemovitosti v této oblasti. Co se stane když západní tangenta jako myslím ta severojižní osa bude realizována (bude levnější), ale nebudou realizovány ty tunely v tom východozápadní směru, protože jsou dražší - máte parciální řešení, když se bude realizovat ten severojižní směr, aby nebyla vyvedena cesta do polí?

Odpověď (p. Koloušek) - jestliže nadřazená dokumentace, tj. zásady územního rozvoje LK a koncepce rozvoje silniční a dálniční sítě počítají s těmito trasami, nemáme důvod s nimi nepočítat. Jsme povinni být v souladu s těmito dokumenty, nevíme kdy bude. Pohybujeme se v horizontu 5-10 let. Systém je v souladu s nadřazenou sítí, i sousední obce musí respektovat nadřazenou dokumentaci.

Odpověď (p. Bauer) - profil je ul. ČSA, Belgická a Ladova. Hluk je opravdu velký, navýšení realizací toho propojení Liberce a Jbc ovšem není velké. Řešení bude takové, jaké stanovisko k tomu zaujme jednak KÚ LK a hlavně hygienická stanice. U vás se situace v podstatě nezmění, ať to propojení bude realizováno nebo ne, technické opatření v podstatě neexistuje. Můžete požadovat nějaká opatření na objektu, např. zaplacení výměny oken, jiná technická opatření nejsou.

Odpověď (p. Hron) - abychom si rozuměli, to co jsem říkal já, se týkalo ploch, výměra plochy menší než 2 tis. metrů je mimo rozlišovací schopnost územního plánu. Váš objekt je zařazen v konceptu územního plánu mezi plochy výrobní. Ve Vašem případě by pravděpodobně připadalo v úvahu vykoupení tohoto objektu samozřejmě za náhradu, protože se jedná o veřejně prospěšnou stavbu, s možností vyvlastnění za adekvátní náhradu za Vaše bydlení. Myslím si, že by nebylo dobré zde zůstávat, nebude to ideální pro bydlení, pakliže ta komunikace se bude realizovat v tom rozsahu, jak se předpokládá..

p. Vlčková - když nebudou tunely, jak se pojede? Mohl by mě pan Hron vést mapou?

Odpověď (p. Koloušek) - západní tangenta je navrhována s předpokladem, že bude realizována silnice I/10, pokud ne, jednalo by se o propojení I/14 a I/10.

Odpověď (p. Hron) - koncepce územního plánu je v souladu s vyšší koncepcí, nejsme jejich autorem a my na ni reagujeme a řešíme Jablonec, upřesňujeme místo napojení (I/14 tj. od Liberce). Je na nás jak propojíme s I/10.

p. J. Pleticha - proč zlehčujete dopravu ze západu na východu, před 2 lety jste chtěli severní tangentu. Proč se bráníte tunelu, v minulosti jste ji prosazovali i lidé s ní souhlasili. Druhý směr než od Prahy je od Liberce na Tanvald.

Doplnění p. Tulpou - je možno připravit alternativní průtah pomocí severní tangenty ulicí Vrchlického sady, aby průtah nešel Riegrovou ulicí - tubusem? Souhlasím s panem Pletichou.

Odpověď (p. Paukrtová) - já jsem nikdy nehlasovala pro tunel, dřívější ZM hlasovalo s tím, že nikdy nebude narušena koncepce západní tangenty. Dlouhý tunel křížení Vrchlického znamená rozlití dopravy do celé klidové zóny, na silnici 2. tř. tunel nikdo nepostaví, je to nulová varianta. Ano, Riegrovu ulici je potřeba řešit, ale ne tunelem - jinak. Doprava do Mšena je zabržděna špatně seřízenými světly, ale tunel na křížení Palackého nikdo nepostaví.

Odpověď (p. Hron) - nic nezlehčuji, jedinou komisi jsme neminuli, je to min. ½ roční práce lidí - odborníků. V území, kde by tunel existoval, při nízkém sklonu terénu by to znamenalo několik desítek metrů dlouhou rýhu v tom území,vybudování hlukové zdi, nebyla by vyřešena obsluha ploch - stávající komunikace by musely zůstat z obou stran, tzn. ze Smetanovy by musela s touto tvrdou rýhou běžet komunikace, který by musely propojit s ul. Palackého, nemůžeme protáhnout komunikaci tunelem a neřešit dále - nelze ji přerušit, musí řešit celé území, došlo by ke zhoršení U Zeleného stromu.

p. Čajánek - je možné obrátit se na LK s odlehčením nákladním dopravy mezi Libercem a Prahou a udělalo se něco se železničním propojením mezi LK a Prahou? Proč vede jižní tangenta zastavěným územím, když nesmí - zvýšení hlukových limitů bude znamenat, že budeme moci požadovat kompenzace, jestliže silnice nebude zahloubena v tunelu.

Odpověď (p. Hron) - územní plánování je kontinuální činnost, nelze měnit urbanistickou koncepci každé 4 roky, my přebíráme verzi jižního obchodu - je zapracováno v nadřazeném dokumentu (silniční a dálniční síť), což je pro nás limit. Po konzultaci s ŘSD jsme dospěli k závěru, že varianta západní tangenty v dosud platném územním plánu není realizovatelná. Proto se hledal jiný návrh. Jestliže tento návrh neprojde, nebude vyřešeno. Nikdo nebude, budovat komunikaci, jak říkáte 1. třídy, pod přehradou. Pakliže by se i podařilo změnit nadřazené dokumenty, nebylo by řešeno spojení s Prahou - mohli bychom říci, že to bude přes Liberec - to by se zase asi nelíbilo občanům z Liberce. Jedná se o systémovou věc, dopad má na všechny obce, kterých se to týká. To my nemůžeme změnit. Jižní obchod je součástí dokumentace, které jsem již uvedl. Územní plán nemá technické řešení - jen vymezuje koridor pro budoucí řešení této komunikace. Je nutné ji doložit všemi aspekty, tak aby bylo vyhověno všem, kteří by mohli být dotčeni (řešit hluk, rybníky…). Na úrovni ÚP nelze říci, zda bude 1 m nad zemí či zapuštěna, my jsme vymezili koridor, aby někdo mohl zadat řešení technické. K tomu je územní plán.

p. Čajánek - silnici vedete povrchově, což způsobuje hluk, zahloubení na úrovni silnice Turnovská, hlukové limity by byly jiné. Měřen je jen 1 referenční hlukový bod, ostatních 12 zůstalo jen ve výpočtovém modelu. Předpoklad je, že cca 1250 aut projede denně, dojde k vysokému překročení denního limitu.

Odpověď (p. Hron) - musíme respektovat hlukovou studii, která byla součástí vyhodnocení UR. Tunel by to vyřešil z hlediska místního, ale pokud chceme, aby komunikace fungovala jako vnější okruh Jbc - nutno zachytávat dopravu ze silnic 3. třídy, musíme tu křižovatku vyřešit. Alternativa, že by křižovatka byla taky v tunelu je nesmírně nákladná, nereálná. Kdo přijede od jihu do Jbc, tak kdyby nebylo možno vykřížit, sjeli by zpět k Zelenému stromu, nedošlo by k odlehčení centra. Proto je křižovatka povrchová. V principu jde o to, že zachycuje vnější silniční síť kategorie 2. a 3. třídy, které jsou ve správě kraje.

p. Tichý (Proseč) - bude se dělat, další koridor přes Proseč - my jsme se vystěhovali z centra a zase nás koridorem a obchvaty doháníte. Jak to bude?

Odpověď (p. Hron) - v Horní Proseči se nenavrhuje žádný koridor, pouze se řeší nedostatek, kterým je stávající nevyhovující profil místní komunikace ul. Horní. Současné zaústění dole do Prosečské je nebezpečné, je žádoucí to řešit, zejména proto, že v prostoru Horní Proseče se v souladu s platným ÚP plánuje výstavba, komunikace nebude v budoucnu tím spíš vyhovovat. Silniční síť - jižní obchvat je součástí dosud platného územního plánu, i přivaděč z Liberce do Jablonce, pouze se hledá nové řešení za neprůchodný úsek v souběhu silniční trati od Brandlu k silnici U Balvanu, ten není reálný - jinak jsme v souladu s kontinuitou, o které hovoříme. Pokračujeme v souladu s novým stavebním zákonem, kdyby nebyl nový ÚP, mohla by se zastavit výstavba.

Dosud platný ÚP vymezuje na Proseči plochy pro bydlení, které respektujeme. Od té doby vyšlo územní rozhodnutí, které upřesňuje charakter bydlení tohoto území, musíme zapracovat územní rozhodnutí do plánu, nejedná se o změnu v plošném uspořádání území, ale v zástavbě se počítá s výstavbou vila domů, nikoliv sídliště.

p. Opatrný - SP2.86 - tj. louka u lesa, nástup na Prosečský hřeben, 1000 m2 - plán je v rozporu s bodem „F“, neboť tato louka by měla být osazena 49 byty pro 100 osob. Je výstavba v souladu s bodem „F“?

Odpověď (p. Hron) - ano, je v souladu. Je převzato z dosud platného plánu města, nic nového. Charakter zástavby se nemění.

p. Opatrný - tzn., že v minulém územním plánu je toto území označeno jako území k zástavbě?

Odpověď (p. Hron) - ano

p. Opatrný - kolik bytů a pro kolik lidí zde plánujete postavit? Centrum je vybydlené a vy ženete lidi ven z města, není to koncepce, která odpovídá trendu, o kterém hovořil pan Vobořil… A co je pravdy na tom, že jedním z investorů je jeden člen ze zastupitelů města?

Odpověď (moderátor) - ani jeden bod se netýká pana architekta, neřeší kdo je investorem, ani kdo a co tam bude stavět. Dále požádám o vyjádření politiky…

Odpověď politiků tlumočil moderátor - vše je v souladu. Otázka moderátora - sedí zde v sálu onen člen zastupitelstva?

Odpověď - myslím si, že ne, jedná se o p. Peltu.

Odpověď (moderátor) - musíte se tedy zeptat jeho, vše ostatní by byly spekulace.

p. Čapounová (odborná veřejnost architektů) - jakým způsobem ZM chce rozšířit území? Klesne tlak na investory, umožníte jim vstupovat do volné krajiny. Nebudou investovat do středu města. I v roce 2030 lze předpokládat stejný počet obyvatel.

Odpověď (p. Vobořil) - není možné donutit zájemce o bydlení, aby bydleli ve středu města. Současná nabídka bytů ve středu města je větší než poptávka, je zájem bydlet mimo střed, přestože tam ještě není zázemí - viz Proseč. Pak reklamují, že investor - město, služby nezajistilo.

Odpověď (p. Tulpa) - do volné krajiny nevstupujeme (Pasecký Vrch, Větrný Vrch, Prosečský vrch…), navazujeme na dřívější platný územní plán, nový je tzv. kopírkou toho původního.

Odpověď (p. Hron) - počet obyvatel města se může v maximální možné variantě zvětšit, nyní máme 45 tis. obyvatel - výhledově max. 48 tis. obyvatel. Předpokládá se v centru centralizace služeb, dále rozšíření veřejných prostranstvích, zapojení toku do obrazu města, náznak co je za autobusovým nádražím, aby pokračovalo Kamennou dále zástavbou směrem na západ po Žižkův vrch.

Menšíková - proč děláte územní plán, když neovlivníte obydlenost?

Odpověď (p. Tulpa) - nelze nikoho nutit, kde má bydlet, nutno říci, kde může stát rodinný dům a kde fabrika.

Odpověď (p. Hron) - nový územní plán je ze zákona, když si někdo koupí pozemek dle územního plánu pro rodinný dům, nelze ho v novém územním plánu změnit - to by byl velký problém.

p. Klápště - na nových i stávajících plochách Lukášova a Proseče zavádíte regulativ min. velikost pozemků 1200 až 1500 m2, 1 podlaží - to má být vesnická zástavba, tj. 18-24 osob na hektar v přízemní zástavbě. To má důsledky - délka komunikací na vybudování a udržování (tj. městské finance), dále na takové hustotě není možné provozovat hromadnou dopravu z ekonomických důvodů i z hlediska docházkové vzdálenosti k zastávkám, zabírá nám to krajinu … Kdo a z jakých peněz zaplatí občanské vybavení a jestli si uvědomujete ekonomické souvislosti, a vědí zastupitelé kolik a odkud bude potřeba uvolnit prostředky na výstavbu občanské vybavenosti, tak aby se lidé autem dostali do středu Proseče a nejezdili až do středu města.

Odpověď (p. Hron) - stavební zákon prostřednictvím vyhlášky č. 501 vymezuje rodinný dům, tj. max. 2 nadzemní podlaží a 1 podkroví, což je standard v celém územním plánu města Jablonce.

Pouze ve výjimečných případech tam, kde se ta zástavba nachází v horizontech, které by narušily siluetu města apod., jsou předepsány kategorie jednopodlažních. Jsme si vědomi, že zákon nám neumožňuje omezovat stavebníka na jeho ploše, když staví rodinný dům, který je v zákoně deklarován - těžko ho můžeme regulovat. V regulačních podmínkách jsou 3 kategorie, abychom řešili tu možnost, že je někde potřeba výškovou hladinu zástavby omezit. Jinak k výškové hladině zástavby - ve stávajících plochách se orientuje na nejvyšší budovy v té lokalitě, maximální výšková hladina tudíž nevylučuje nižší. Dosud platný územní plán tuto zástavbu umožňuje.

p. Balatková (Proseč) - jsem majitelem pozemku 1742 a dozvěděla jsem se, že se zde vyskytl chřástal polní, bydlím zde od narození a nikdy jsem ho zde neviděla. Co je to chřástal? Kdo a jak na něj přišel. Jedná se o soukromé pozemky.

Odpověď (p. Bauer) - chřástal polní není příliš viditelný druh, je spíše slyšet. Může být viděn, ale identifikuje se spíše podle hlasu. Sledoval ho tam ornitolog ze Severočeského muzea, já tam chodil jako botanik přes den, chřástala polního detekujete dle hlasu v noci, ten je slyšet.

p. Lejčar - jak jste došli k tomu, že silnice 1. třídy rozpoltí území pod přehradou, když ta komunikace byla ve studiích namalována jako městská komunikace.

Odpověď (p. Paukrtová) - ŘSD postaví silnici 1. třídy, v tuto chvíli ji stavět nebude vůbec, protože je schválená jiná kategorizace. Otázka zní, kdo ten tunel postaví a za co? Doba, kdy se mohlo žádat o evropské peníze je pryč, může se žádat tuším do roku 2013, mluvíme o variantě, která je nepostavitelná, tj. zcela nulové.

Odpověď (p. Hron) - snažíme se řešit situaci, která v nejbližších letech nejspíš nastane - a to problematika budoucí dopravní zátěže, nebylo by důležité jestli intenzivní doprava povede po silnici či místní komunikaci - rozdíl je v tom, kdo ji postaví, městskou komunikaci musí postavit město, silnici 1. třídy může postavit stát, ale ten se do toho nehrne - je to na obyvatelích Jablonce. Jestli chtějí výhledovou situaci řešit, nebo se zakuklí. Příprava nové komunikace trvá cca 8 let, odložím-li rozhodnutí o 10 let, odkládáme řešení o těch 10 let a situace bude kritická.

p. Sládková - chci se zeptat na záměr na výstavbu elektrárny na metylester řepkového oleje, jak tam budete tu surovinu navážet?

Odpověď (p. Jagiello ) - investor má zájem v průmyslovém areálu Rýnovice takový zdroj s výkonem 3 MW postavit, s tou plochou se zde uvažuje.

Moderátor - více odpověď na Vaši otázku neznáme.

p. Mikula (Vrkoslavice a Kokonín) - bude vůle k iniciativě v případě, že občané chtějí jinou možnost změnit nadřazené dokumenty? Když se neřeší jednotlivé budovy, proč územní plán řeší budovu terminálu?

Odpověď (p. Hron ) - v současné době to je železniční nádraží, nic víc - nemá ty parametry, které bude mít budova, ve které bude uzel/terminál, tzn. budou přijíždět autobusy dálkové i místní dopravy, přijíždět tramvaj, tzn. v jednom místě bude přestupní bod na všechny druhy veřejné dopravy. Současný terminál je autobusové nádraží se vzdálenou železniční zastávkou, která je problematická z hlediska přístupnosti i budoucích možných vazeb. Plán nevylučuje, že terminál zůstane tam, kde je, ale doporučuje nebo umožňuje přestěhovat na výhodnější místo.

Odpověď (p. Paukrtová) - kategorizace silnic do roku 2040 schválila vláda po dotazování na krajská zastupitelstva, některá to připomínkovala - tzn. muselo by dojít ke změně usnesení vlády, muselo by se o to usilovat. Pokud se v Jbc nedohodneme, tak sem stát nedá žádné finance. Já za svoji osobu jsem přesvědčena, že navrhované řešení je správné, ale může existovat skupina zastupitelů, kteří si to nemyslí a budou usilovat o změnu.

p. Šětina - řidiče nepřinutíte, aby jezdili západní tangentou, budou jezdit dále po 3. třídách.

Moderátor - děkuji za poznámku.

p. Fokt - hovořím jako vlastník pozemku, plochy veřejné zeleň VZ 12 východně od Tajvanu - východní část byla označena jako plocha pro bydlení a nyní to je veřejná zeleň. V dopise z roku 2007 bylo územním plánování přislíbeno, že budou další plochy brány do úvahy jako k bydlení a nakonec to je veřejná zeleň. Ve vyhodnocení vlivu na UR je u této plochy VZ12 zmíněno, že by mělo být zváženo využití pro bydlení spíše než u jiných ploch, protože není tak významná z hlediska pro ochranu ŽP. Není to do určité míry jakési vyvlastnění - označení soukromého pozemku názvem veřejná zeleň se zdůrazněním „veřejná“? Uvažuje město o odkoupení jako v minulosti?

Odpověď - podkladem pro zpracování plánu bylo mj. řešení sportovně rekreačního areálu v Břízkách a okolí přehrady, který zpracoval tuším Ateliér 4, dle ní jsme postupovali. Pokud se cítíte být poškozen na svých právech, podejte námitku.

Odpověď (p. Smrčková) - máme již od Vás námitku, máme připravenou odpověď k zaslání.

p. Menšíková - proč je změna územního plánu za 3. přehradou - změna na obytnou zónu, čímž byla umožněna výstavba domů, jaký to bude mít vliv na zahrádkářskou kolonii?

Odpověď (p. Musil) - máme 3 kategorie souborů, patří sem - obytné plochy, plochy veřejné rekreace, veřejné prostranství. Územní plán nevylučuje existenci zahrádkářských lokalit, ale dává možnost zahrádkářům, kteří by chtěli na svém pozemku stavět, aby nemuseli žádat o změnu územního plánu.

Ing. Smrčková závěrem pozvala přítomné na další besedy k této problematice:

  1. Křížení ulic Palackého, Riegrova a U Přehrady - 19.9.2011 v 17.00 hodin v malém sále Eurocentra
  2. Západní tangenta - 26.9.2011 v 17.00 hodin ve velkém sále Eurocentra.

Zápis zpracovala A. Polreichová

Loga IPRM - EU - MMR

Vytvořeno 25.8.2011 9:57:20 | přečteno 5146x | Petr Vitvar