Protipovodňová štola v Jablonci nad Nisou má z města má odvádět přebytečnou vodu, kterou nedokáže pojmout jablonecká přehrada. Kvůli nedostatečné kapacitě Mšenského potoka není možné současnou zadržovací schopnost přehrady plně využívat. Nová železobetonová štola široká 3,1 metru a vysoká 2,75 metru na Lužické Nise zachytí až stoletou vodu, Bílou Nisu ochráni před padesátiletou povodní. Vlastní přehrada se tím stane absolutně bezpečná. Ohrozit by ji mohla jen desetitisíciletá záplava.
Statutární město Jablonec nad Nisou na sebe při stavbě protipovodňové štoly vzalo úlohu zprostředkovatele informací mezi investorem (Povodí Labe, s.p.), zhotovitelem (konsorcium firem Metrostav a.s. a SYNER, s.r.o.) a občany Jablonce.
Zastupitelé se na svém jednání 27. září 2012 zabývali stížností občanů na průběh stavby protipovodňové štoly a uložili primátorovi města Ing. Petru Beitlovi zabezpečit kroky vedoucí k řešení vzniklé situace. 1. 10. vznikla koordinační skupina města, která se celou situací podrobně zabývá.
Po extrémních povodních v letech 1997, 1998, 2000, 2002 a 2006 byla vypracována „Strategie ochrany před povodněmi pro území České republiky" a zahájeny „Programy prevence před povodněmi“.
Jablonec se nachází převážně na porfyrické biotitickém granitu (Liberecké žule). Součástí metody ražby štoly je i použití trhacích prací pro rozpojení horniny ve štole. Trhací práce se využívají v případě, že nelze horninu strojně rozpojit vzhledem k její pevnosti, což je případ jablonecké stavby.
Území města Jablonec nad Nisou nepatří mezi oblasti, které často řeší povodně. Přesto je může ohrozit povodeň při dlouhotrvajících a přívalových deštích nebo při náhlém tání sněhu v horských oblastech. Hladiny místních toků se mohou v krátké době několikanásobně zvýšit a způsobit zaplavení a rozsáhlé škody na území; příkladem jsou povodně v Libereckém kraji v roce 2010.
Stížnosti evidované (MMJ, KÚLK, SMS, OBÚ, PL) v souvislosti s budováním protipovodňové štoly v Jablonci nad Nisou
