Všichni volně žijící ptáci jsou zákonem chráněni a u některých druhů je dokonce ochrana ještě zpřísněna, netopýři jsou chráněni všichni. To znamená, že pokud je nutné provést zásah do hnízdiště ptáků a provádění zateplení takovým zásahem je, pak je k takovému zásahu nutný souhlas příslušných úřadů.
Seznam zvláště chráněných druhů živočichů je uveden v příloze č. 2 vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb.
Nejčastěji lze ve větracích otvorech střešních plášťů panelových domů naleznout rorýse obecného. Rorýs se dnes již bohužel dostal na seznam ohrožených druhů živočichů, pro zásah do hnízdiště je proto nutná výjimka, kterou vydává Krajský úřad Libereckého kraje.
V současné době je téměř veškerá populace rorýsa závislá na možnosti zahnízdění v dutinách a spárách lidských obydlí. Vzhledem k tomu, že hnízdění probíhá od dubna do počátku srpna, dochází k tomu, že jsou zateplením zaslepeny otvory, ve kterých rorýs hnízdí. Co se poté stane s mláďaty je nasnadě.
Dalším aspektem je, že rorýsi jsou poměrně věrní svému hnízdišti a pokud je toto hnízdiště zlikvidováno, pak v další sezóně rorýs nezahnízdí. Toto vše vede k tomu, že populace rorýsů slábne. Již v současnosti je rorýs na seznamu ohrožených druhů živočichů. Dle dlouhodobého sledování České ornitologické společnosti se např. v Praze snížila populace rorýsů až o 40%. Přitom stačí pouze málo - neničit zbytečně rorýsům jejich hnízdiště.
Jistě, protiargumentem může být, že zateplení je třeba provést řádně. Je ale prokázáno, že pokud zůstanou větrací otvory střešního pláště panelového domu otevřeny, pak toto nemá na celkovou energetickou bilanci domu žádný vliv. Dalším argumentem je hledisko hygienické. Zde je třeba říci, že rorýs způsobuje minimální znečištění. Hnízda si staví z rostlin a peří, které slepují slinami. V Číně se označují jako „vlaštovčí hnízda“ a jsou místní delikatesou.
Před zateplením domu, ve kterém hnízdí rorýsi, je třeba na Krajském úřadě Libereckého kraje požádat o vydání výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněného druhu. Vyřízení výjimky zpravidla trvá cca 4-6 týdnů, proto je dobré tuto úřední povinnost vyjednat s dostatečným předstihem.
Další informace: Ochrana rorýsů při zateplování domů
U vlastní realizace je vhodné provádět zateplení v období od druhé poloviny srpna do poloviny dubna, tedy v období, kdy rorýsi nehnízdí. V době hnízdění je možno zateplovat spodní části domů, je ale třeba provádět práce tak, aby lešení a zateplení zasahovalo nejvýše 5-6 metrů pod vletové otvory, aby hnízdící ptáci měli dostatek prostoru pro vylétání a aby při hnízdění nebyli rušeni. Po opuštění hnízd je možno zateplení dokončit. Je vhodné, aby zejména na jižní a jihozápadní straně domu, kterou rorýsi preferují, byly ponechány alespoň některé otvory otevřené (řádově 1/3), aby v nich i v dalších letech mohli rorýsi zahnízdit.
Biologie: Rorýs obecný (Apus apus) je v letu velmi snadno poznatelný pták. Je celý černý a křídla má srpovitě prohnutá dozadu, takže připomínají bumerang. Ocas je mírně rozeklaný. Samec a samička se navzájem neliší, mláďata mají peří na hlavě a zádech světle lemované. Plachtí většinou ve skupině okolo výškových budov a paneláků. Vyskytuje se jak na okrajích měst tak v centrech. Je druhem tažným, u nás se vyskytuje od dubna do konce srpna, na zimu odlétá na jih až do daleké Afriky.
Rorýs původně hnízdil ve skalách a v dutinách stromů, ale města mu nabídla jak hnízdní příležitosti tak potravu. Vybírá si díry ve zdech, krovy střech a místa pod římsami a trámy. A tak došlo k tomu, že se rorýs stal výrazně závislým na člověku.
Rorýs je celým svým způsobem života přizpůsoben pobytu ve vzduchu. Živí se aeroplanktonem (hmyz, pavouci) a pije za letu z vodní hladiny. Radarem bylo zjištěno, že také za letu spí. Vystoupá do výšky až 1 km a po dobu klesání na několik minut spí a odpočívá. Upadá do mikrospánku, ve kterém je jedna polovina mozku nečinná, ale druhá kontroluje jeho pohyb a okolí. Pobyt ve výškách také znamená vyšší počet červených krvinek a hemoglobinu. Zvláštním fyziologickým přizpůsobením svalů je jejich malá unavitelnost. Delší časový úsek bez pohybu létacích svalů ale nepřežívají, protože se svalovina nevratně poškozuje.
Také namlouvání a páření probíhá ve vzduchu. Během námluv se samec a samička synchronizují ve svištivém letu a dokonce také v hlasovém projevu, takže se zdá, že pískání pochází jen od jednoho jedince. Samička do hnízda klade 1-4 vejce, ze kterých se přibližně po 22 dnech líhnou mláďata.
Převzato z materiálů Krajského úřadu Libereckého kraje. Foto: Jiří Bohdal, www.naturfoto.cz.
