Jablonec nad Nisou

Forma udělování byla neakademická, ostatně jako celá dramaturgie vernisáže. Na úvod totiž zazpíval sólista opery Národního divadla Luděk Vele se svou dcerou Adélou árii z Dvořákovy Rusalky. To bylo v „bohémském“ prostředí výtvarníků a jejich přátel nečekané, ale milé.

Vzápětí obdržel první medaili právě Luděk Vele za svoji spolupráci se školou. Studenti se totiž pravidelně zúčastňují benefičních akcí na povzbuzení kulturního života a zvelebení Grabštejna, jejichž iniciátorem je právě Luděk Vele.

Druhou dostal starosta města Rychnova František Chlouba na symbolickou „usmířenou“ za to, že rychnovská malířská škola byla v minulosti zrušena právě kvůli vzniku školy jablonecké.

Třetí medaile putovala k panu Jaroslavovi Hlubučkovi, představiteli Svazu výrobců bižuterie, v jehož zájmu je výchova řemeslně zdatných a umělecky erudovaných odborníků.

Ze čtvrté se může těšit starosta Jablonce Petr Tulpa jako představitel města, jež se školou dlouhodobě spolupracuje a považuje umělecká řemesla za „jablonecké rodinné stříbro“.

Pátou medailí škola ocenila Jaroslavu Slabou, ředitelku Muzea skla a bižuterie, za spolupráci a nejnověji i za pomoc při záchraně ohrožených bižuterních nástrojů po krachu Jablonexu.

Šestou obdržel v nepřítomnosti Gottfried Göppel, ředitel Berufsfachschule für Glas und Schmuck v Neugablonz (Kaufbeuren), jako představitel uměleckořemeslné školy, která je jablonecké škole nejbližším přítelem, vyrostla ze společných kořenů.

Sedmou přijala Vlasta Fischerová, bývalá ředitelka Střední průmyslové školy strojnické, s níž dnešní uměleckoprůmyslová škola až do roku 1990 koexistovala a se kterou sdílela stejnou budovu až do letošního roku.

Osmou medailí byla oceněna v nepřítomnosti Eva Bartoňová, představitelka ministerstva školství, za svůj vstřícný vztah k odbornému školství, zvláště uměleckoprůmyslovému, a snahu o pomoc i v těžkých dobách.

Devátou získal František Vízek, bývalý pracovník školského úřadu, jenž se zasloužil o osamostatnění školy v roce 1991. Desátou Jan Vízek, ředitel České mincovny, za dlouhodobě dobrý vzájemný vztah se školou, za podporu a inspirativní spolupráci. Hlavně jeho zásluhou vznikla v Jablonci Česká mincovna, která je významným důvodem pro výchovu medailérů a dalších odborníků.

Jedenáctou dostal též Leopold Surga (v nepřítomnosti), ředitel peněžního odboru České národní banky v Praze, coby reprezentant této instituce i osobní příznivec školy. Umělecká průmyslovka má dokonce svého zástupce v komisi na posuzování návrhů pamětních mincí.

Dvanáctou získal Krajský úřad Libereckého kraje, od 1. 7. 2001 zřizovatel školy.

Třináctou Ivo Schötta, ředitel Nadace Preciosa za dlouhodobou spolupráci a finanční podporu školy.

Čtrnáctou jako autorský odražek získal sám Petr Šťastný, autor medailí.

Poslední patnáctou medailí odměnila škola Jana Strnada, vedoucího Městské galerie MY, absolventa a bývalého pedagoga školy, patrona, autora a promotéra mnoha kulturních a výstavních akcí spojených s uměleckou průmyslovkou.

Na závěr vernisáže došlo k neformálnímu pokusu o zápis do Guinessovy knihy rekordů. Ředitel Dostál dostal určitě největší dort, jaký kdy ředitel uměleckoprůmyslové školy mohl nakrojit a podělit jím všechny zúčastněné. Přejeme dalších sladkých 130 let!

(red)