Jablonec nad Nisou

Listopad dal více než dost příležitostí k pláči. Hned počátkem měsíce byla na řadě návštěva hřbitova. Památka zesnulých znamenala záplavu kytic a věnců na hrobech i vzpomínky pozůstalých. Dušičky naštěstí uplakané počasí nedoprovázelo.
K zoufání byl i fakt, že v Jablonci je nejrozšířenějším zabijákem infarkt myokardu a následuje rakovina plic. Za první pololetí v okrese zemřelo 463 osob, z toho 214 mužů. Kdyby to neznělo morbidně, přidala bych tato fakta do kapitoly pohřební služby. Ve smyslu, že hrobníci měli práci. Což, žel, neplatí o řadě dalších firem. Pokles zájmu ciziny o naše tradiční zboží zaznamenali menší i větší podnikatelé v oblasti bižuterie a skla. Většina firem hovořila o snížení obratu o třicet procent. Nad výdělkem zaplakaly i Autobrzdy, protože právě automobilky trápily nejvíce dozvuky zářijového terorismu.
Zase až tak moc k pláči není fakt, že se v Jablonci roztrhl pytel s nejrůznějšími peticemi. Občanská statečnost je fajn, důvodem k slzám byla spíše trápení vedoucí až k peticím.
V listopadu se podepisovali obyvatelé ulic Raisova a Lesní, kteří vyjádřili nespokojenost s rušným provozem sběrných surovin. Lidé ze sídliště Šumava měli zase výhrady k hlasité hudbě a návštěvníkům zdejšího baru a jejich boj je během na dlouhou trať. Jablonec se připojil i k oficiálně zahájené petiční akci požadující pokračování v klinických zkouškách metodou devitalizace. Za petičními archy byl klub onkologických pacientů Jakob. A poslední příklad - 165 občanů podpořilo svým podpisem petici rehabilitačního střediska s názvem Regenerační a sportovní centrum Pavlíny Karáskové v Jabloneckých Pasekách, které už rok marně usiluje o uzavření smlouvy s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou.
Ještě že nám listopad přinesl také Mezinárodní den tolerance (16.11.), který vyhlašuje UNESCO. Ještě že Výstaviště naplnily uklidňující melodie orientálních manter a že se k listopadovému nářku nepřipojili lidé, kteří by k tomu měli třeba i důvod - nemocní diabetici. Ti naopak oslavovali svůj světový den a novinový titulek článku od jejich předsedkyně by si mohl po přetransformování vzít za své kdokoliv z nás. Zněl totiž: Diabetik, který hodně ví, dlouho žije. . .